1. ledna tomu bude jedenáct let, co nás tehdejší prezident Klaus na Nový rok všechny zaskočil tím, že chce ještě opožděně rozdat pár vánočních dárků. Konkrétně dvaatřicet tisíc vánočních dárků, všechny zabalené do jeho slavné amnestie.
Novoroční bolehlav
Prezident Václav Klaus 1. ledna 2013 v rámci svého novoročního projevu, což jak víme od Miloše, je komunistický přežitek, kromě tradičních prezidentských a klausovských řečí mimochodem vyhlásil částečnou amnestii. Možná si pamatujete, jak to všechny občany tenkrát zaskočilo, protože to přišlo odnikud. Ale asi už nevíte, jak moc to zaskočilo i ostatní politiky.
Václav Klaus totiž amnestii ukuchtil více méně v „širokém okruhu tří lidí“, jak později řekl šéf Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl. Ten byl samozřejmě součástí této svaté trojice. Podle Jakla vznikala amnestie několik týdnů, prezident později nicméně dodal, že o tom s kolegy uvažoval po celé své funkční období.
Kromě širokého okruhu tří lidí tedy o amnestii věděl jenom málokdo. Tehdejší premiér za ODS Petr Nečas se o amnestii dozvěděl údajně před Vánocemi a stejně tak ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ale nikomu se o tom nezmínili. Později se diskutovalo o tom, jestli takhle vysoký stupeň utajení nebyl až nelegální a jestli neměla být informována vláda, což… byla jenom část mozaiky kontroverze, kterou Klausova amnestie budila.
Nečas tedy za vládu amnestii podepsal, ale později se pokoušel tvrdit, že mu to ústava ukládá, že nechtěl a že beztak je to kontrasignace právní, nikoli politická, takže by ho neměl s amnestií nikdo spojovat. Vynořily se teorie, že si Václav Klaus vyžádal podškrábnutí svých vánočních dárků za to, že premiérovi na oplátku podepíše vánoční daňový balíček. Nečas to pochopitelně popřel, protože nevěděl, že ho v té době už odposlouchává policie kvůli případu Nagyová. Takže ho policisté slyšeli, jak říká své milence: „Amnestie je strašný průšvih, můžu říct otevřeně, že šlo o podpis za podpis.“
SVOBODA!
Klausova amnestie tedy klapla a řadě hříšníků bylo odpuštěno. Šlo převážně o lidi, kteří měli jít do basy nebo byli v base na rok a méně. Potom tam bylo několik bodů, které měly omilostnit přestárlé vězně, až po sem klasika. Některá města posílila policejní hlídky, drogová help centra jela na směny a tak podobně. Díky této části amnestie například unikla trestu Dara Rolins nebo předseda Dělnické strany Tomáš Vandas.
Druhý článek amnestie byl zdrojem největší kontroverze, ta udělovala milost všem, kteří byli taháni po soudech déle než osm let a zároveň jim nehrozilo víc než deset let za mřížemi. To znamenalo hromadu zahozených byznysových kauz, mezi nimi i Čepro, H-Systém, banka Moravia a řada jiných. Dodnes se spekuluje o tom, že právě tato část byl důvod, proč se celá amnestie konala a že chtěl Václav Klaus jen pomoci svým starým podnikatelským kamarádům z devadesátých let.
A nic se nestane
Proti Klausovi se zvedla silná vlna nevole, jak mezi politiky, tak mezi občany. Z bleskového průzkumu Medianu vyplynulo, že s amnestií nesouhlasí 82 % dotazovaných, sepisovaly se petice, Miroslav Kalousek navrhoval zákon na odškodnění lidí poškozených amnestií, dokonce se v Senátu sešlo potřebných 28 podpisů na ústavní žalobu, takže Klaus byl žalován za velezradu. Nic z toho se samozřejmě nestalo.
Amnestie ale měla i své zastánce. Mezi ně patřili především lidé, kteří byli puštění z basy, potom její autoři, hlavně Ladislav Jakl a v neposlední řadě Institut Václava Klause. Ten dokonce vydal publikaci Spor o amnestii, kde je prezidentův krok hájen. Brožurka obsahovala celé znění amnestie a Klausovy výroky a argumenty.
No zkrátka, o amnestii si můžete myslet, co chcete, ale je bezpochyby, že celý tento krok hezky sumarizoval funkční období prezidenta Václava Klause.
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
