Před 84 lety, tedy 11. listopadu 1939, zemřel mladý student medicíny Jan Opletal. Ten podlehl zraněním utrženým během protinacistické demonstrace 28. října 1939, kdy v Praze probíhaly nepokoje. Opletal byl v Žitné ulici postřelen do břicha revolverem a o dva týdny později zemřel na zánět pobřišnice.
Postřelen na výročí našeho státu
Kdo byl mladý muž, kterého si připomínáme jako jednu z prvních československých obětí 2. světové války? Jan Opletal se narodil 1. ledna 1915 jako osmé dítě rodičům Štěpánovi a Anně. V jeho rodném listě však stojí, že se narodil o den dříve, aby mohl nastoupit o rok dříve do školy. Do obecné školy chodil do obce Náklo, a posléze na gymnázium do Litovle (dnešní Gymnázium Jana Opletala). Po maturitě bylo jeho velkým snem stát se letcem, avšak kvůli vadě zraku nakonec nastoupil do školy pro záložní důstojníky, odkud byl následně přeložen na vojenskou prezenční službu u jezdectva. Ke studiu medicíny se dostal až v roce 1936.
Opletalovi byl osudným den 28. října 1939, když se v den výročí založení samostatného Československa vydal na protinacistickou demonstraci v Praze. Rok 1939 byl pro naši zemi náročným, protože jsme byli okupováni Německem. Přesto zde existoval aktivní odpor vůči německé okupaci, během které bylo zatčeno mnoho vlastenců i komunistů. Součástí odporu byla například dubnová pouť na Říp, které se zúčastnilo 90 tisíc lidí nebo manifestace kvůli oslavám výročí upálení mistra Jana Husa.
Utlačovaní Češi nebyli ticho ani 28. října 1939 v rámci výročí vzniku Československa. V Praze a dalších českých a moravských městech probíhaly manifestace. Nejsilnější protinacistické demonstrace samozřejmě proběhly v Praze, kde je gestapo rozhánělo za pomoci střelných zbraní. Dokonce byl při nich zabit dělník Václav Sedláček a několik lidí těžce zraněno. Mezi zraněnými byl i 24letý Jan Opletal, který byl střelen v Žitné ulici do břicha pravděpodobně civilním revolverem. Po střelbě byl převezen do fakultní nemocnice na Karlově náměstí, kde byl okamžitě operován profesorem Václavem Pačesem na poliklinice profesora Arnolda Karáska. Po 15 dnech, tedy 11. listopadu 1939, ale Opletal zemřel na zánět pobřišnice.
Největší roli v novodobé české historii sehrál paradoxně Opletalův pohřeb, který se konal 15. listopadu. Akce se zúčastnily tisíce studentů a samozřejmě, že vše přerostlo v další protinacistickou demonstraci. Nacisté se „odvděčili“ tím, že uzavřeli všechny české univerzity a koleje na tři roky, o čemž rozhodl říšský protektor Konstantin von Neutraht. Konkrétně byla uzavřena Univerzita Karlova, České vysoké učení technické, Akademie výtvarných umění, Vysoká škola báňská v Příbrami, Husova evangelická univerzita bohoslovecká, Masarykova univerzita v Brně, Česká vysoká škola technická, Vysoká škola zemědělská a Cyrilometodějská fakulta bohoslovecká v Olomouci. Přes 1200 studentů bylo tehdy posláno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. O dva dny později bylo navíc 9 studentů a předsedů studentských organizací popraveno.
Následně provedlo Německo na našem území celou řadu represivních opatření, čímž chtělo zamezit odporu českého lidu. Čechy to však nezastavilo a pokračovali v ilegálním odboji a tvorbě protirežimních časopisů.
Postava Jana Opletala dodnes působí v české společnosti jako symbol, který si každoročně připomínáme. Po Opletalovi jsou v České republice pojmenovány ulice. Po válce mu Univerzita Karlova udělila titul Mudr. in memoriam. V roce 1996 mu byl in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Podobné články
Doporučujeme
