Popularita extremistů prudce rostla
Krach na newyorské burze odstartoval do té doby největší hospodářskou krizi v historii, která výrazně ovlivnila téměř veškerý život ve všech koutech světa a podle historiků napomohla vypuknutí druhé světové války. Jak krize zasáhla svět, si můžete prohlédnout v galerii.
V Evropě krize nejsilněji dopadla na Německo, jehož ekonomika byla tvrdě dušena celá 20. léta tvrdými válečnými reparacemi. Německo bylo po začátku krize odstřiženo od amerických půjček, které se v rámci tzv. Dawesova a později Youngova plánu pokoušely tomuto státu s placením reparací pomoci.
Při nezaměstnanosti, která atakovala hranici 30 %, prudce rostla podpora extremistických stran, jako byli komunisté a především Hitlerova NSDAP, která slibovala vládu silné ruky a ekonomickou stabilitu jako protipól nefunkční demokracii Výmarské republiky. Německu se podařilo z krize částečně vymanit právě za Hitlerovy vlády, kdy země investovala jak do staveb dálnice, tak do zbrojního průmyslu. Ten zaměstnal tisíce v té době nezaměstnaných Němců. Nicméně i tak se kvůli masivnímu vládnímu utrácení ocitla země na konci 30. let těsně před státním bankrotem, jenž Hitler odvrátil až vyvoláním druhé světové války.
Sovětský svaz, jenž byl v té době jediným komunistickým státem, vyšel z krize posílen. Země byla vzhledem ke svému socialistickému ekonomickému systému poměrně málo navázaná na světový obchod, a proto byl Sovětský svaz minimálně zasažen hospodářským poklesem. To vedlo ke zvýšené popularitě komunistických hnutí po celém světě, která tak začala tvrdit, že kapitalismus je již překonaný. Dokonce došlo k masivním emigracím z Finska a Německa právě do Sovětského svazu. Ten nespokojené oběti kapitalismu nejprve nadšeně přijal, aby je po vypuknutí druhé světové války začal jako nepřátelské národy ostře perzekuovat.
New Deal ovlivnil Ameriku na dalších 40 let
V samotné Americe se vláda tehdejšího prezidenta Herberta Hoovera nejprve pokoušela krizi vyřešit zvýšením cla na dovezené výrobky, aby tak lidé začali nakupovat americké zboží, což neslo ve výsledku jen další zhoršení ekonomické situace. Ostatní státy totiž začaly v reakci na to zvyšovat clo právě na americký export.
Až do zvolení Franklina Delano Roosevelta a jeho nástupu do úřadu v roce 1933 neměla americká vláda žádný ucelený plán na vyřešení krize – statisíce Američanů se ocitly bez domova a stěhovaly se do chudinských squatů, které posměšně překřtily na Hoovervilles po tehdejším prezidentovi. V době zvolení Roosevelta dosahovala nezaměstnanost neuvěřitelných 25 % a trvalo ještě několik let, než se díky jeho programu New Deal podařilo dostat věci pod kontrolu. I tak si ale prezident získal řadu kritiků, kteří jej obviňovali, že jeho sociální politika mění Spojené státy v socialistickou zemi. Ekonomická politika vedená podle tzv. keynesiánské ekonomické teorie, kterou započal právě Roosevelt se svým programem New Deal, tak pokračovala až do 70. let. Tehdy došlo v angloamerickém prostoru k jejímu překonání a následnému obratu k neoliberálnímu přístupu.
A tady si přečtěte o Stepanu Banderovi.