Národní hrdina nebo válečný zločinec? Stepana Banderu zabil agent KGB plynovou pistolí s kyanidem na příkaz Chruščova – G.cz
Vyhledávání

Národní hrdina nebo válečný zločinec? Stepana Banderu zabil agent KGB plynovou pistolí s kyanidem na příkaz Chruščova

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Pro jedny národní hrdina, pro druhé nacista a masový vrah. Nacionalistický vůdce Ukrajinců Stepan Bandera patří dodnes k nejkontroverznějším postavám ukrajinské historie. Po skončení druhé světové války se Bandera uchýlil do exilu v Mnichově, kde byl přesně před 60 lety zabit agentem sovětské KGB.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 15.10.2019, 14:15

Kontroverzní postava

Jednou z nejkontroverznějších osobností druhé světové války je bezesporu předseda Organizace ukrajinských nacionalistů a pozdější vůdce Ukrajinské povstalecké armády Stepan Bandera. Zatímco část Ukrajinců jej vnímá jako hrdinu boje za samostatnost země od sovětské nadvlády, jiní mu nemůžou odpustit zvěrstva páchána na jeho rozkaz jednotkami banderovců, během kterých zahynuly tisíce Poláků či Židů, které se Bandera snažil z Ukrajiny vyhnat. Podobně kontroverzní je i jeho spolupráce s nacistickým režimem, který jej sice na jednu stranu určitou dobu věznil v koncentračním táboře, ale následně Banderovi pomáhal s jeho protisovětským bojem. Po válce se nakonec Bandera uchýlil do exilu v Západním Německu, kde jako horlivý antikomunista začal pracovat pro britské a americké zpravodajce a to až do roku 1959, kdy byl nalezen mrtvý na chodbě domu, kde měl byt.

Od počátku bylo všem jasné, že byl Bandera s největší pravděpodobností zavražděn – zasahující lékaři určili příčinu smrti jako zástavu srdce způsobenou kyanidovým plynem. I když okamžitě padlo podezření na sovětskou tajnou službu KGB, ale trvalo další dva roky, než se role sovětských agentů potvrdila. Bohdan Stašynskyj, který v srpnu 1961 emigroval do Západního Berlína, se k atentátu na Banderu přiznal americké CIA.

Dle svého vlastního svědectví Banderu zabil na přímý příkaz sovětského vůdce Nikity Chruščova a tehdejšího ředitele KGB Alexandera Šelepina. Stašynskyj Banderu několik dní tajně sledoval a díky tomu objevil lokalitu jednoho ze šesti bytů, které Ukrajinec střídal z bezpečnostních důvodu. Sovětský agent se nejprve pokusil do jednoho z nich vloupat, ale když se mu nepodařilo překonat zámek, rozhodl se na Banderu vyčkat. A právě 15. října 1959 se na něj usmálo štěstí. Bandera zrovna poslal svého osobního ochránce pryč a vcházel do domu s nákupní taškou. Stašynskyj si na něj počkal před dveřmi výtahu a když k němu nic netušící Bandera přišel, rychle mu do obličeje dvakrát vystřelil ze speciální plynové pistole naplněné kyanidovým plynem. Během několika málo sekund se dusící Bandera skácel mrtvý k zemi. Stašynskyj následně pro jistotu požil protijed a z místa činu utekl.

Atentátník se ke svému činu doznal

Pravdu o atentátu bychom se zřejmě nikdy nedozvěděli, kdyby se sovětský agent (který mezitím v tajnosti obdržel za svou práci Řád rudého praporu) nezamiloval do východoněmecké kadeřnice Inge Pohl, která jej úpěnlivě prosila, aby své práce zanechal a emigroval s ní na Západ. Zamilovaný Stašynskyj ji nakonec uposlechl a novopečení manželé spolu 14. srpna 1961 uprchli do Západního Berlína. Měli nejvyšší čas, protože den poté začala stavba Berlínské zdi.

Zde se bývalý špion přihlásil Američanům a následně se přiznal jak k vraždě Stepana Bandery, tak k zabití dalšího ukrajinského nacionalisty Lva Rebety, k čemuž došlo v říjnu 1957 a do té doby se věřilo, že zemřel na obyčejný infarkt. Dokonce CIA vyzradil i plány na zabití třetího ukrajinského vůdce Jaroslava Stecka – tento atentát již ale nestihl vykonat. CIA nejprve odmítala Stašynského příběhu věřit a nějakou dobu jej považovala za nastrčeného provokatéra, který měl zmást západní zpravodajce.

Nakonec mu ale přeci jen uvěřili a tak byl Stašynskyj postaven před západoněmecký soud – ten projevil shovívavost a ocenil agentovu pomoc při vyšetřování. Bývalý sovětský špion byl tak odsouzen k osmiletému trestu. Již v roce 1966 byl ale Stašynskyj propuštěn a byla mu (i jeho ženě) zajištěna nová tajná identita ve Spojených státech. Jeho další životní osudy jsou dodnes neznámé.

A tady si přečtěte o masakru na Oktoberfestu z roku 1980.

Podobné články

Doporučujeme

Další články