Italští poslanci navrhují, aby zaměstnané ženy měly každý měsíc tři dny placeného volna kvůli menstruaci. Podle českých Novinek se to v Itálii setkalo s ohlasem – jde prý o „pozitivní krok při pomoci pracujícím ženám, které při menstruaci trpí bolestmi“. Novinky ale zároveň uvádějí, že Itálie má v rámci Evropy velmi nízkou zaměstnanost žen (pracuje jen 61 % Italek, zatímco evropský průměr činí 72 %). Může to to prý přílišná vstřícnost italských zákonů vůči ženám, třeba pokud se týče délky mateřské dovolené.

Nápad s těmi třemi dny „krvavého volna“ je podle nás naprosto zcestný. Představte si jen všechny ty reklamy na vložky a tampony. Rozesmáté ženy nám na nich radostně sdělují, že teď už konečně mohou i během „svých dnů“ sportovat, tancovat… Pracovat snad nemohou? Nebo ty reklamy lžou?

Feministky vedou už déle než sto let kampaň za ženská práva, založenou na faktu, že ženy jsou stejně schopné jako muži. O tom nikdo soudný nepochybuje, a my už vůbec ne. Naše manželky, přítelkyně, kolegyně a kamarádky považujeme ve všem za sobě rovné a absolutně je nepodceňujeme. Ženy s námi chodí po horách, jezdí na kole, spolupracují, pijí… Prostě dělají všechno, co děláme my. Boj za ženská práva je tedy už dávno dobojován.

A teď chce najednou někdo tvrdit, že ženy jsou méně schopné, protože každý měsíc potřebují tři dny volna? Tenhle nápad je voda na mlýn „macho-blbům“, kteří ženy podceňují a vidí v nich křehké skleníkové květinky neschopné samostatného života.

Ještě horší ale je, že jde o ránu pod pás oprávněnému genderovému volání po rovných příležitostech pro obě pohlaví. Jak k tomu přijdeme my muži? I my bychom chtěli tři dny placeného volna v měsíci na rýmičky, kocovinky, pondělní lenost a další typicky mužské „problémy“. Pokud ženy to volno dostanou a my ne, je to prostě diskriminace mužů na základě pohlaví. Je to úplně stejná nespravedlnost, jako když v Saúdské Arábii ženy nesmějí řídit auto a cestovat bez doprovodu otce nebo manžela.

A jak k tomu přijdou zaměstnavatelé? Představte si jen, jak by se to asi kontrolovalo. Chodili by snad inspektoři zkoumat, zda dotyčná slečna či dáma skutečně právě ty tři dny „barví“? Některé ženy navíc přestávají menstruovat brzy po čtyřicítce, zatímco jiné až dlouho po padesátce. Jak by se tyhle biologické rozdíly v nástupu přechodu zohledňovaly? Nebo by snad ženy měly nárok na volné dny až do odchodu do důchodu?

Tři dny v měsíci je 36 dnů ročně. Ženy by tedy místo běžných pěti týdnů placené dovolené měly více než třináct týdnů. Ten zameškaný čas by šel k tíži zaměstnavatelů. Divili byste se pak, kdyby firmy raději přednostně přijímaly muže?

reports-gender-pay-gap-persists-new-jpg.jpg

"Takhle je to spravedlivé. Pracuješ méně, takže máš holt menší plat."

Feministky dnes často křičí, že mezi oběma pohlavími existuje nerovnost v platech. V Evropské unii ženy vydělávají průměrně o 16,4 % méně než muži (v České republice o 22 %). To se nám v principu nelíbí – za stejnou práci by měl každý dostávat stejné peníze, ať už je muž, žena, Rom, Brňák nebo třeba zrzek či tlusťoška. Stejně tak se nám ale nelíbí, že ženy by za méně odvedené práce dostávaly stejné platy jako muži. „Menstruační dovolená“ by se stala zcela věcným argumentem pro nižší sumu na účtu.

Prostě je to celé nesmysl. Buď jsou ženy stejné, a pak se jim musí ve všem měřit stejným metrem, anebo stejné nejsou. Nic mezi tím neexistuje.

A TADY si přečtěte deset důvodů, proč jsou muži lepší než ženy.