fb pixel Česká ekonomika vzrostla o 7,8 %. Nebýt krize v mezinárodní přepravě a růstu cen materiálů, mohlo to být ještě lepší – G.cz
Vyhledávání

Česká ekonomika vzrostla o 7,8 %. Nebýt krize v mezinárodní přepravě a růstu cen materiálů, mohlo to být ještě lepší

Zdroj: Autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=41316490

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v letošním druhém čtvrtletí dařilo naší ekonomice neobvykle dobře. Vzrostla totiž o rekordních 7,8 %, což se nikdy předtím nestalo. Původně se čekal ještě větší nárůst, jenže vše zhatily růsty cen materiálů, výpadky v průmyslové výrobě i mezinárodní přepravě zboží. Více si přečtete v komentáři od Lukáše Kovandy.

Martin Miko
Martin Miko 30.7.2021, 10:10

Ekonomika ČR vzrostla o 7,8 %

Česká ekonomika má dnes velký den. Statistický úřad totiž zveřejnil její meziroční míru růstu v letošním druhém čtvrtletí, který je historicky rekordní – 7,8 procenta. Čekalo se ovšem o něco více. Nejoptimističtější prognózy počítaly až takřka s desetiprocentním růstem. Například největší americká banka, JP Morgan, prognózovala růst 9,6 procenta. Prakticky všechny prognózující instituce – zpravidla domácí či zahraniční banky – předpokládaly růst převyšující úroveň osmi procent. V historii ČR dosud ekonomika rostla nejvýrazněji o 7,5 procenta, a to ve druhém čtvrtletí roku 2006.

Slabší než předpokládaný růst odráží pomalejší náběh ekonomiky, například v segmentu služeb, v době jejího jarního otevření. Zrcadlí též potíže, jimž čelí průmysl. Jedná se zejména o světovou přepravní krizi, post-pandemické narušení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců a s tím související dramatický růst cen přepravních nákladů a vstupních materiálů, včetně například materiálů stavebních. Výpadky v dodávkách letos omezují výrobu například v největších tuzemských automobilkách.

Předpokládaný rekordní růst tuzemského hospodářství je nepochybně „vodou na mlýn“ vládním stranám. Ty si dnešní čísla velmi pravděpodobně zařadí do arzenálu předvolebních PR argumentů. Vězme ovšem, že rekordní růst je z velké části výsledkem loňského propadu. Loni ve druhém čtvrtletí, kdy vrcholil dopad pandemické situace na tuzemskou ekonomiku, se české hospodářství propadlo meziročně, tedy v porovnání se druhým čtvrtletím 2019, o více než deset procent. Na úroveň roku 2019 se tak česká ekonomika vrátí až v příštím roce. Za celý letošní rok ekonomika vykáže růst 3,5 procenta.

Předvolební PR mašinérie vládních stran ovšem verdikt statistiků o historicky rekordním růstu ekonomiky jistě ráda využije. To, že jde do značné míry o výsledek ponížené srovnávací základny loňského roku, je z hlediska PR totiž vlastně druhořadé.

Zatímco tedy očekávaný rekordní růst české ekonomiky je do značné míry jen výsledkem použité statistické metodiky, kladoucí důraz na meziroční srovnání, rekordní spokojenost českých domácností s vlastní ekonomickou situací nikoli. Z šetření agentury CVVM, která na přelomu května a června letošního roku pro jeho účely oslovila takřka tisícovku respondentů, vskutku plyne, že tuzemské domácnosti vychází se svými příjmy nejlépe v historii sledování od začátku tohoto milénia. A také to, že v posledních dvanácti měsících čelil velmi obtížné finanční situaci historicky nejnižší podíl tuzemských domácností. V neposlední řadě pak z šetření plyne i to, že historicky nejnižší podíl českých domácností sdílí subjektivní pocit chudoby.

Je takřka k nevíře, že domácnosti v ČR jsou tak spokojeny s vlastní finanční situací zrovna v době, kdy česká ekonomika prochází či se čerstvě zotavuje ze svého historicky rekordního propadu. Zásadní podíl na takovém výsledku má ochota naší i zahraničních vlád zachraňovat hospodářství, jeho zaměstnanost a poptávku, a to za cenu enormního nárůstu zadlužení. Nárůst dluhu zkrátka umožnil vyhladit propad ekonomky, resp. ztlumil nepříznivý dopad tohoto propadu na trh práce, zaměstnanost a celkovou poptávku.

České ekonomice zkrátka v čase pandemie pomohly programy jako Antivirus, kompenzační bonusy, odklady splátek dluhu či výhodné půjčky. Vládní politici nepochybně dosáhli svého, neboť mají krátký horizont. Zajímá je vlastně jen čas „do voleb“. A v tomto čase už k žádnému ekonomickému otřesu s největší pravděpodobností nedojde. Zda bude mít enormní nárůst zadlužení své dlouhodobé neúnosné náklady, se teprve uvidí. Nynější politiky to ale až tak moc zajímat nemusí.

Rekordní spokojenost obyvatel ČR s vlastní finanční situací, kterou navíc ještě vykazují v době rekordního propadu celé ekonomiky, je opravdu silným PR argumentem vládních stran, který z krátko- a střednědobého úhlu pohledu lze napadnout jen stěží.

Lukáš Kovanda

Podobné články

Doporučujeme

Další články