fb pixel Bojovník, vězeň, prezident: Pět životních poloh držitele Nobelovy ceny za mír Nelsona Mandely – G.cz
Vyhledávání

Bojovník, vězeň, prezident: Pět životních poloh držitele Nobelovy ceny za mír Nelsona Mandely

Nelson Mandela se v roce 1994 stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. Mandela významným způsobem přispěl k přechodu k demokracii. Nelson Mandela - prezident, nositel Nobelovy ceny a bojovník za svobodu Mladý Nelson Mandela. Okolo roku 1937 + DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Nejslavnější bojovník proti apartheidu a první svobodně zvolený černošský prezident Jihoafrické republiky Nelson Mandela se narodil 18. července 1918. Před 60 lety byl tento legendární politik zatčen a ve vězení následně strávil neuvěřitelných 28 let. Připomeňme si tohoto velkého muže v pěti životních polohách.

Václav Roman
Václav Roman Aktualizováno 4.8.2022, 23:27

1. Mandela bojovník

Proti jihoafrickému apartheidu bojoval Nelson Mandela násilnými metodami a byl tehdejším režimem dokonce označován jako terorista. Krátce po dokončení studia práv se stal členem Afrického národního kongresu (ANC). Právě kvůli jeho politické angažovanosti mu úřady po čase znemožnily provozovat advokátní činnost. Ještě předtím byl několikrát zatčen a obžalován. Tehdy ještě neúspěšně.

Nenásilná forma boje se ukázala jako neúčelná, a tak v roce 1961 přispěl k založení militantní skupiny Umkhonto we Sizwe (Kopí národa), ve své podstatě se jednalo o vojenskou odnož ANC. Kopí národa úzce spolupracovalo s jihoafrickou komunistickou stranou v boji proti tehdejší jihoafrické vládě. Hnutí vzniklo v reakci na masakr v Sharpeville, ke kterému došlo 21. března 1960. V ten den jihoafrická policie střílela do davu demonstrantů a téměř sedm desítek lidí usmrtila. Dnes je v Jihoafrické republice 21. březen národním dnem pro lidská práva.

2. Mandela vězeň

Umkhonto we Sizwe podnikalo sabotážní akce proti režimu a vláda Jihoafrické republiky skupinu klasifikovala jako teroristickou organizaci a zakázala ji. Obdobné stanovisko zaujaly i Spojené státy americké.

Nelson Mandela byl spolu s dalšími vysoce postavenými členy ANC v roce 1962 zatčen. Bojovník proti apartheidu byl obviněn ze spiknutí, jehož cílem bylo svržení režimu. Nakonec byl odsouzen k doživotnímu odnětí svobody, čímž měl být nadobro umlčen a odstraněn z politické scény.

Čím déle byl však vězněn, tím více se po celém světě demonstrovalo za jeho propuštění. Seděl ve vězení na Robben Island, později pak v Kapském Městě a Paarlu. Celkem strávil za mřížemi 27 let.

3. Mandela svobodný

Jeho propuštění bylo docíleno až v roce 1990, to už mu bylo 72 let, což už je doba, kdy většina lidí pomýšlí na poklidný důchod. Ne tak Nelson Mandela. Eskalace občanských nepokojů, kvůli které se ostatně dostal na svobodu, ho nutila v boji pokračovat. Prezidentskou funkci zastával Frederik Willem de Klerk a právě s ním začal Mandela řešit, jak ukončit režim apartheidu. V roce 1991 se dostal do vedoucí funkce ANC, zřekl se násilí a přeměnil Africký národní kongres v politickou stranu, která měla podporu široké veřejnosti.

4. Mandela prezident

Jednání s prezidentem de Klerkem vedla k ustanovení všeobecných svobodných voleb, v jejichž rámci se Mandelovi podařilo dovést jeho ANC k vítězství a Nelson Mandela se stal prvním černošským prezidentem v historii Jihoafrické republiky. To se psal rok 1994.

V této funkci pokračoval ve svém boji. Především proti chudobě, snažil se také o zlepšení zdravotnictví. Vrcholem byla snaha o národní usmíření, což bylo potvrzeno přijením demokratické ústavy. Nepřípustnou se stala jakákoliv rasová diskriminace. Mandela též odstartoval hospodářské reformy. V roce 1999, na konci se svého prvního volebního období, se rozhodl znovu nekandidovat. Dalším prezidentem JAR se stal jeho zástupce Thabo Mbekim.

5. Mandela spasitel

I po odchodu z funkce nepřestal Mandela bojovat za lidská práva. Věnoval se dále charitě a problematice onemocnění AIDS. Mandela významným způsobem přispěl k přechodu k demokracii a za svůj život pomohl velkému množství lidí. To nemění nic na faktu, že se jednalo o značně kontroverzní osobnost. Západem byl například jistou dobu odsuzován jako komunistický terorista. Vadil také jeho postoj (a vztahy) s Íránem, Kubou, Libyí a Sýrií.

V boji za lidská práva však dokázal velké věci a v roce 1993 obdržel spolu s de Klerkem Nobelovu cenu míru. A není to jediné ocenění, které za své celoživotní úsilí získal. Dostal též americkou Prezidentskou medaili svobody, sovětský Leninův řád či Sacharovu cenu za svobodu myšlení. Nelson Mandela zemřel 5. prosince 2013 ve věku 95 let po dlouhé nemoci.

A zde si přečtěte zajímavosti o čtvrté křížové výpravě do Svaté země.

Podobné články

Doporučujeme

Další články