Nenávist až za hrob: Zeman odmítá jít na pohřeb kardinála Vlka, lze klesnout ještě hlouběji?

Obrázek uživatele Jan Palička
21.03.2017, 14:15

Prezident Miloš Zeman nepatří mezi lidi, kteří by vynikali uhlazenými mravy, ba právě naopak. Zemana předchází jeho pověst hrubiána, kterému jsou často pravidla etikety naprosto cizí a mnohokrát se již dopustil něčeho hrubě neslušného a neuctivého. Ať už se jednalo o nevhodné komentáře na adresu žen, postižených, homosexuálů, imigrantů nebo jiných skupin občanů, těžko Zeman sám sebe trumfne v drzosti poté, co odmítl přijít na pohřeb kardinála Miloslava Vlka, který o víkendu podlehl rakovině. Po svém mluvčím Ovčáčkovi Zeman nechal vzkázat, že pošle věnec a to stačí. Stačí, nicméně jen k tomu, aby se totálně znemožnil a ukázal zkaženost svého charakteru.

Když v sobotu zemřel kardinál Miloslav Vlk, bylo jasné, že jako významná osobnost, která ovlivňovala vznik a chod demokratické České republiky, se dočká adekvátního posledního rozloučení. Na Vlkův pohřeb, který proběhne týden po jeho odchodu na věčnost ve svatovítské katedrále, se očekává účast nejen církevních hodnostářů, ale i politiků z celého světa. Jeden mezi nimi ale bude chybět.

Prezident republiky Miloš Zeman na Vlkův pohřeb odmítá přijít. Nemá ani dostatek cti v těle na to se k tomu vyjádřit sám a pouze prostřednictvím svého mluvčího Ovčáčka vzkazuje, že pošle věnec se stuhou v barvě trikolóry a nápisem "Prezident ČR" a tím to pro něj hasne. Ovčáček si nezapomněl přisadit, že Zeman se takto nechová jako pokrytec. Zapomněl ale dodat, že spíše dává najevo, že než pokrytcem je zatrpklým mstivým hulvátem.

Není nic tajného, že Zeman se s Vlkem v posledních letech dostal několikrát do sporu. Ať už to bylo kvůli církevním reformám nebo Zemanovým politickým postojům. Ač byl Vlk formálně již na odpočinku a z arcibiskupa pražského se stal obyčejným důchodcem, neváhal se stále k aktuálním tématům vyjadřovat a to, co se mu příčilo, kritizovat, jak ostatně činil celý život. Po jeho smrti se ale ukázal smutný kontrast toho, že Zeman naopak jako osoba veřejně činná zapomíná, že není řadovým penzistou a měl by se podle toho i chovat.

S ohlédnutím za Vlkovým životním příběhem se sluší konstatovat, že zesnulý kardinál byl osobností, kterou by světoví státníci mohli Česku závidět. Česká hlava státu ale dává ostentativně najevo, že stačí s ním nesouhlasit a rázem jdou veškeré zásluhy o svobodu a demokracii, bez kterých by Zeman nejspíše na Pražském hradě nikdy nebyl, stranou. Zeman se nechová jako státník, který by měl jít lidem příkladem, ale jako zlý stařec, který si svou jedovatou nenávist k protivníkům ponese až do své vlastní rakve.

V Zemanově věku a zdravotním stavu se dá pochopit nelibost k návštěvám pohřbů, natož pak návštěvám pohřbů lidí, které příliš nemusel, protože asi žádný soudný člověk v důchodovém věku s podlomeným zdravím si nechce někde nad rakví připomínat vlastní smrtelnost. S tím měl ale Zeman počítat, když se rozhodl stát se prezidentem, jelikož, ač se tak sice zatím žádný z českých prezidentů nechoval, reálné pravomoci české hlavy státu jsou minimální a prezident tak má hlavně úlohu ceremoniální, ke které patří i účast na pohřbech. A pro účast na pohřbech takových lidí jako kardinál Vlk to platí dvojnásob.

Život kardinála Vlka si můžete připomenout ZDE. Život Miloše Zemana vám dnes nejspíše ještě několikrát připomene sám Zeman.


Komentáře

Doporučeno pro vás