Koncentrace angažovanosti byla natolik mohutná, že na základě proslovů na Českém lvu v pondělí rezignoval slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
„Já věděl, že se nám podaří změnit svět. Důležité je se angažovat a promlouvat ke společnosti. Kdo jiný dokáže společnost změnit než my umělci? Ha? No vidíte. Lidé k nám vzhlíží a je naší povinností neustále opakovat to, co všichni vědí. My nemáme vlastně ani jinou možnost, než říkat lidem, co si mají myslet a přesvědčovat je o pravdě,“ dmul se pýchou Jan Svěrák, který se sice původně ohrazoval proti Miloši Zemanovi a jeho kritice České televize, ale i rezignace slovenského ministra vnitra je přijatelným zadostiučiněním.
Ačkoliv se v oblasti angažovanosti umělců už delší dobu objevují hlasy, že k těm, kteří s umělci souhlasí, není potřeba promlouvat a ti z opačného názorového pole se jedině zatvrdí ve svém přesvědčení a začnou umělci pohrdat, stát si za svým je důležité. Výhodou umělců je to, že jejich hlas bude slyšet, takže jejich malé bojůvky smysl určitě mají.
A právě k těmto účelům je tu Český lev. Český lev není o filmech. Český lev je o tom, aby filmaři mohli z pódia hřmět směrem k národu a pokusili se jej vyburcovat. A jak je vidět, tak je v tomto směru úspěšný.
„Myslel jsem si, že to ustojím. Jasně, že tu v Bratislavě proběhlo několik demonstrací, ale to nebylo nic, co by mě ohrozilo. Potom ale přišel Český lev a proslovy některých umělců. Přiznám se, že většina z nich se mě netýkala, ale celá ta atmosféra toho všeho na mě dýchla. Prozřel jsem. Už nemůžu žít ve lži. Ten tlak byl najednou ohromný. Cítil jsem, že je konec. Že už to dál nejde,“ rozbrečel se na tiskové konferenci Robert Kaliňák, který na místě oznámil svou rezignaci.
Jak je vidět, tak Český lev opravdu má nějaký smysl. Sice ne ten smysl, který byl původním záměrem, ale buďme rádi alespoň za něco.
A tady máte 5 filmařů, kteří by již konečně mohli táhnout do pekel.