0Chladné vztahy se Starým kontinentem

Před čtyřmi lety byla mezi Evropskou unií a Tureckem uzavřena dohoda, že pokud bude prezident Recep Tayyip Erdoğan zadržovat migrační vlnu, dostane se mu z Bruselu řady výhod. Jednak se měly znovu otevřít rozhovory o vstupu Turecka do Unie, mělo se hrát s vízovou politikou a v neposlední řadě slíbilo EU Turecku stálý přísun peněz na pomoc zvládání migrační krize.

Jenže pár měsíců po uzavření téhle dohody v Turecku proběhl neslavný pokus o Erdoğanovo svržení, který skončil fiaskem. A turecký prezident od té doby posiluje svůj vliv v zemi. Ne vždycky úplně demokratickými cestami. S ohledem na Erdoğanovy stále posilující totalitářské tendence tak hovory o přijetí Turecka do Unie ochladly a peníze z EU začaly téct organizacím, které se s migrační vlnou potýkaly, nikoli přímo do kasy nově vzniklého režimu.

Technicky vzato tím Evropská unie svou část dohody plní, ale můžete se vsadit, že turecký prezident to tak nevnímá. Což nás přivádí na začátek roku 2020, kdy měl Erdoğan spoustu práce. Snažil se naboostovat tureckou ekonomiku a do toho začala přestřelka se Sýrií, vyjednávání s Putinem i Trumpem o budoucnosti blízkého východu, poslal jednotky do Libye, obecně měl napilno. A podle některých expertů tohle “napilno” stálo spoustu peněz.

Jak už asi tušíte, obrátil svou pozornost k Evropě, která mu dle jeho názoru dlužila nejenom nedořešenou vízovou politiku, ale i hromadu peněz. A nejlépe se vyjednává, když máte v ruce nějaký silný argument nebo ideálně tisíce hladových argumentů bez domova.

mohlo by vás zajímat

Atomová bomba pro Erdogana? Vlhký sen Turecka by se mohl bohužel stát realitou!

Fyzický nátlak

Na konci letošního února proto turecká armáda nahnala tisíce migrantů do autobusů, dovezla je k hranicím s Řeckem a řekla jim, že cesta je volná. Rodiny nadšeně vyrazily do země zaslíbené, ale po pár set metrech hraničního pásma narazily na neprodyšně uzavřenou hranici.

Řecko, které si z té minulé migrační krize odneslo pověst státu, který celou situaci těžce nezvládl, nehodlalo svoji chybu opakovat, takže se opevnilo, nechalo Bulhary, ať zvednou stavidla přehrady, takže se hranice nedaly přejít jinde než na hlídaných bodech. Což jen tak mimochodem napovídá o tom, že Řekové používají tu samou obrannou strategii už dva a půl tisíce let, což je trochu smutné.

Zoufalí lidé na druhé straně plotu se pokoušeli překročit hranici několikrát, párkrát jim s tím údajně pomáhala i turecká armáda, která se pokoušela strhnout plot pancéřovaným tahačem. Ten byl mimochodem podle některých tureckých médií zaplacen z evropských dotací. Nicméně Řekové nepustili nikoho, několikrát sáhli po granátech se slzným plynem, podle výpovědi migrantů se ale nebáli ani pálit ostrými. Hraniční hlídky byly posíleny o jednotky z několika dalších států Unie včetně Česka. Situace na hranicích se vyostřovala a celou tu dobu vyžadoval turecký prezident po Evropě nové projednání smlouvy.

Jenže pak se ozvala Itálie ve stylu: “Hej, děcka, pamatujete ten virus, co řádí v Číně? Jo, tak všichni ho tady máme a vy nejspíš taky.”

GALERIE Migrační krize v Turecku

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

V karanténě napadají člověka divné věci

Řecké hranice se ukázaly jako neprostupné a Erdoğanovi jeho plán nevyšel a byl donucen k tomu, aby nabral migranty zpátky do autobusů a převezl je do karantény v tureckém vnitrozemí. Turecko zavřelo hranice a prezident vyhlásil třítýdenní karanténu, nicméně odmítá vyhlásit nouzový stav. Počet nakažených Turků během krátké doby raketově vystoupal a infikovaná migrační vlna by mohla pro Turecko znamenat větší problém, než jaký by bylo schopno zvládnout.

Řecký deník Kathimerini ovšem upozorňuje, že je třeba se mít před Erdoğanem na pozoru obzvláště teď. V nadcházející krizi totiž bude prezident potřebovat finance víc, než kdykoli jindy a jakákoli predikce jeho kroků je teď v podstatě neproveditelná. Řecko se tak obává Erdoğanových unáhlených kroků ať už směrem k Evropě, nebo k Sýrii.