A jestli neumřeli, tak vaří dodnes
Stejně jako řada z vás, i já jsem včera večer sledoval na televizi Nova blok reklam, který byl v náhodných místech krátce přerušován pořadem MasterChef Česko 2020. Nutno říct, že finále bylo vychytané do nejmenších detailů. Pracovní stoly poslední dvojice postavené tak, aby se finálové duo přeměřovalo jako v oldschoolovém westernu. Klasický novácký edit, který vás svým rychlým střihem a epickou hudbou à la diskontní Hans Zimmer. Atmosféra tak hutná, že máte pocit jako by soutěžící spíš rozebírali atomovou bombu než dělali šťouchané brambory.
Hlavními hvězdami ale byli právě dva hlavní aktéři, nejlepší amatérští kuchaři v zemi, Roman s Pavlínou. Oba vařili s grácií a stylem michelinských kuchařů… a s vervou, tempem a agresí zkouřeného vysokoškolského studenta. Roman vsadil na to, v čem je nejlepší, originální kombinace a inovativní přístup ke skládání těch “talířů”, o kterých porota neustále mluvila, zatímco Pavlína se svým hardworker stylem šla po absolutní dokonalosti předkládaných pokrmů. A byl to Roman, který o jeden jediný bod trhl do poslední chvíle vedoucí Pavlínu a celou soutěž vyhrál.
Vítěz padl na kolena, plakal, ke cti Pavlíně je třeba přiznat, že dělala všechno proto, aby vypadala, že mu to přeje… ale asi to nezvládla dlouho, protože od jejich spontánního objetí ji kamera už nikdy nezabrala na déle než zlomek sekundy. Roman tedy vyhrál půl mega a možnost spolupracovat s jedním z porotců.
Na ty mimochodem byl poslední záběr pořadu, protože si pojďme přiznat, že opravdovými hvězdami MasterChefa byli právě oni. A byli to také oni, kdo na soutěži vyhráli nejvíc. Nejenom, že je teď znám i já, člověk, jehož kulinářské schopnosti sahají pouze k průměrným (ale s láskou dělaným) míchaným vajíčkům... ale z Kašpárka se stala novácká autorita na vaření, Punčochářovu restauraci teď zná i moje bábi a její pes a z Přemka Forejta je pop star. Z nějakého důvodu.
Co teď?!
Jestli zaslouženě nebo ne, Pavlína se minimálně pro Česko postavila vedle takových legend jako byl Joffrey Baratheon, Joker nebo Darth Vader. Stal se z ní ten záporák, kterého, jak Američané rádi říkají “you love to hate”, kterého rádi nenávidíte. A ten společný cit nám pomáhal přenést se přes lockdowny první i druhé vlny. No jo, ale co budeme dělat teď? Jako Zlatá maska nás nevytrhne.
V už takhle rozdělené české společnosti jsme přišli o další pojivo, takže se prostě budeme muset naučit nést si Pavlínu ve svých srdcích. Myslet na to, že i lidé, kteří volí na opačné straně politického spektra s námi mají něco společného. Že lidé z vesnic i z měst, intelektuálové i dělníci, Sparťani i Slávisté umí najít společnou řeč. A společného nepřítele.
Nenapadá vás situace, při které by se tenhle pocit sounáležitosti mohl hodit? V podstatě chceme říct, že kdyby Babiš trochu zapřáhl Marka Prchala poprvé k něčemu doopravdy užitečnému a rebrandoval by současnou pandemii na Pavlínavirus, měli bychom vyhráno do Vánoc.