Psalo se 13. září roku 1971, když nedaleko newyorského Buffala ve věznici Attica s maximální ostrahou skončila čtyřdenní vzpoura poté, co do komplexu vtrhly stovky státních policistů se střelnými zbraněmi. Při katastrofálním a zdrcujícím zásahu bylo zabito 39 lidí, včetně 29 vězňů a 10 dozorců či zaměstnanců věznice, kteří byli od počátku drženi jako rukojmí.
Vzpoura
Dne 9. září se vězni ve věznici Attica vzbouřili a převzali kontrolu nad kriticky přeplněnou státní věznicí. Nejednalo se o „poklidnou stávku“, neboť jeden z vězeňských dozorců byl během vzpoury ubit k smrti.
Později téhož dne státní policie úspěšně obsadila většinu věznice, ale 1281 odsouzenců obsadilo cvičiště zvané D Yard, kde po následující čtyři dny drželi 39 dozorců a zaměstnanců jako rukojmí. Poté, co vyjednávání uvízlo na mrtvém bodě, nařídil guvernér státu New York Nelson A. Rockefeller státní policii, aby získala kontrolu nad věznicí zpět silou.
Policejní zásah
V deštivém pondělním ránu 13. září bylo vězňům přečteno ultimátum s výzvou, aby se vzdali. Ti odpověděli přiložením nožů k hrdlům rukojmích. V 9:46 nad dvorem přeletěly vrtulníky a vypustily slzný plyn, zatímco státní policie a příslušníci vězeňské služby vtrhli dovnitř s namířenými zbraněmi.
Policie do mlhy slzného plynu vypálila 3 000 nábojů, které zabily 29 vězňů a 10 rukojmích, příčemž dalších 89 lidí bylo zraněno. Většina zemřelých byla zastřelena při počáteční nevybíravé palbě, někteří další vězni však byli zastřeleni nebo zabiti poté, co se vzdali.
Po krvavém zásahu úřady uvedly, že vězni zabili rukojmí podříznutím krku. Jednoho rukojmího měli vězni údajně dokonce vykastrovat. Pitvy však ukázaly, že tato obvinění byla nepravdivá a že všech deset rukojmích bylo zastřeleno policií. Pokus o utajení zvýšil odsouzení zásahu ze strany veřejnosti a vyvolal vyšetřování Kongresu.
Důsledek
Vzpoura v Attice byla nejhorší vězeňskou vzpourou v dějinách Spojených států amerických. Celkem bylo zabito 43 osob – vězeňský dozorce William Quinn, 39 osob zabitých při policejním zásahu a tři vězni, které na počátku vzpoury zabili jiní vězni. V týdnu po jejím skončení policie provedla brutální represe proti vězňům, kteří byli mimo jiné nuceni běhat mezi dozorci s obušky nebo se plazit nazí po rozbitém skle.
Mnoha zraněným vězňům se dostalo nestandardní lékařské péče, pokud vůbec nějaké. V lednu roku 2000 stát New York urovnal 26 let starou hromadnou žalobu, kterou podali vězni z Attiky proti věznici a státním úředníkům. Za své utrpení během razie a v následujících týdnech přijali bývalí a současní vězni odškodné v celkové výši 8 milionů dolarů.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
