Marné pokusy Miroslava Sládka: Místo voleb se dostal do vězení kvůli nedodržování zákonů – G.cz
Vyhledávání

Marné pokusy Miroslava Sládka: Místo voleb se dostal do vězení kvůli nedodržování zákonů

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

I když byl jediným kandidátem na prezidenta Československa, tak ho Sněmovna lidu nezvolila. Řeč je samozřejmě o bývalém předsedovi Republikánské strany Miroslavu Sládkovi, který se před 28 lety chtěl stát hlavou státu, ale nezískal dostatečnou podporu poslanců. Další „smůlu“ zažil i v roce 1998, kdy se zkoušel stát opět prezidentem, ale kvůli vyhýbání se soudu se dostal do vazby na 17 dnů.

Martin Miko
Martin Miko 16.7.2020, 09:41

Sládkovi se vymstila ignorace zákonů

I když už dlouhá léta považujeme Miroslava Sládka (SRP-RSČ) za politickou mrtvolu, tak v 90. letech se jednalo o poměrně výrazného ultrapravicového politika, který díky svým kritickým projevům plnil náměstí v mnoha městech. Ve svém životě zažil dokonce hned dva momenty, v rámci kterých měl možnost stát se prezidentem.

Poprvé se tak stalo při volbě prezidenta Československa v roce 1992. Tehdy se čeští a slovenští poslanci Federálního shromáždění pokoušeli zvolit nástupce Václava Havla. 3. července 1992 byl jediným kandidátem na prezidenta Václav Havel, avšak slovenským poslancům Sněmovny národů se příliš nezamlouval, proto ho odmítali zvolit. O dva týdny později, tedy 16. července, probíhal druhý pokus o zvolení československé prezidenta. Jediným kandidátem na tuto pozici byl předseda Republikánské strany Miroslav Sládek. Ten však obdržel ve Sněmovně lidu ještě méně hlasů než Havel, takže měl smůlu. 17. července navíc Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky, čímž došlo k zániku společénho státu, který si Havel tak přál.

V roce 1993 se Miroslav Sládek pokoušel stát prezidentem ČR, avšak proti Václavu Havlovi neměl šanci, protože byl podporován vládní koalicí. Tyto volby probíhaly však probíhaly za velmi podivných okolností. Nejprve je republikánští poslanci úmyslně zdržovali dlouhou rozpravou o prezidentských kandidátech, následně se stihl Sládek poprat na toaletách s fotografem. Republikáni se ze zoufalství navíc rozhodli v rámci svých proslovů útočit na Václava Havla. Například Jan Vik ho označil za „panovníka v čepici s rolničkami, megalomana a zamindrákovaného umělce". Další republikánští poslanci o něm tvrdili, že byl v KSČ, StB, a že navíc pochází z kolaborantské rodiny. Nicméně i přes odpor opozice se z Václava Havla stal podruhé prezident a Sládkovi opět zůstaly jen oči pro pláč.

Prezidentské volby v roce 1998 se blížily a současný prezident neměl moc dobře nakročeno k obhajobě mandátu.. Václav Havel se kvůli skandálu ODS s financováním strany rozhodl, že sestavením vlády nepověří tehdejšího předsedu občanských demokratů Václava Klause, ale Josefa Luxe (KDU-ČSL), což si Klaus bral osobně. Následný projev Václava Havla v Rudolfinu o nešťastném průběhu ekonomické transformace České republiky si předseda ODS opět vyložil jako osobní útok. Do toho se blížily prezidentské volby, takže Václav Havel musel počítat s tím, že si touto kritikou nezíská přízeň pravicové politické strany.

O post prezidenta se kromě Václava Havla a nezlomného Miroslava Sládka hlásil i astrofyzik Stanislav Fisher. Největší smůlu však měl Sládek, protože se pětkrát on ani jeho právník nedostavili k soudu, kde se řešilo jeho podněcování k národní a rasové nenávisti. A tak se soud rozhodl na něj vydat zatykač. Následně byl 6. ledna 1998, tedy pár dnů před volbou prezidenta, zadržen policií přímo před budovou Poslanecké sněmovny. V cele předběžného zadržení bylo rozhodnuto o tom, že Sládek ve vězení zůstane až do soudu, který se měl konat 23. ledna. Volby se přitom konaly 20. ledna a on u nich nemohl být přítomen, a tak se na ně koukal ve vězení alespoň v televizi.

Havel nakonec obhájil ve druhém kole první volby o jediný hlas, a vzhledem k tomu, že byl Sládek v té době poslancem, tak mohl o Havlově volbě taktéž rozhodnout. Za vše si však Sládek mohl sám, protože nepřebíral dopisy ze soudu a kašlal na soudní líčení. Jeho ignorace se mu nakonec vymstila, avšak on je dodnes přesvědčen, že ho do vězení dostali tehdejší vládnoucí politici. I proto se následně pokoušel prezidentské volby zpochybnit a jako argument použil fakt, že mu nebylo ve vazební věznici využít své volební právo. Dokonce se obrátil i na Ústavní soud, který však jeho žádosti Sládka nevyhověl, protože si za vše mohl sám. Nejvtipnější na tom celém je, že soudy nakonec rozhodly o Sládkově nevinně v případu podněcování k rasové a národní nenávisti, takže kdyby se k soudu dostal ihned, mohl mít klid a celé prezidentské volby mohly dopadnout možná jinak.

Podobné články

Doporučujeme

Další články