Děti součást státu

To, že děti mají určitě svá práva (povinnosti teď nechme stranou), a že ne vždy jsou dodržovaná, o tom asi moc přemýšlet nemusíme. Stejně tak o tom, že jiné životní podmínky má dítě, které se narodí ve vesnici uprostřed Konga a má deset sourozenců a jiné hýčkaný jedináček, který se na svět vyloupl uprostřed Evropy. Vyprávět výchovně našemu potomkovi, že nepotřebuje hned každou novou hru na Playstation, a že kdyby se narodil někde uprostřed Afriky nebo v chudinské čtvrti v Indii, tak bude rád, že vůbec může jít do školy a ne pařit na počítači, se asi neshledá úplně s velkým ohlasem. Ale o tom možná jindy, teď trochu k té historii.

Nápad oslavovat v nějaké podobě děti vznikl v Turecku, a to při založení Národního shromáždění 23. dubna 1920, kdy probíhala turecká válka za nezávislost. Tehdejší ochránce národních práv Mustafa Kemal prohlásil, že důležitou součástí k budování nového státu jsou právě děti. Právě on ustanovil 23. duben jako Den dětí. Turci tento den jen tak mimochodem slaví dodnes a patří u nich k velmi uznávaným svátkům. Šlo ale zatím stále jen o lokální záležitost.

mohlo by vás zajímat

Florence Nightingale: Díky „dámě s lampou“ zdravotní sestry slaví. Své anděly má ale i Česko

O vyhlášení dne dětí, který by se slavil po celém světě, se poprvé mluvilo v roce 1925 na Světové konferenci pro blaho dětí. Den dětí tehdy nebyl vyhlášen. Tato konference se ale konala právě 1. června. Ve stejný den se v San Franciscu také konal festival Dračích lodí, na jejichž oslavu čínský generální konzul shromáždil mnoho čínských sirotků. Tímto krokem chtěl poukázat na to, že by se společnost měla více zabývat blahem dětí. Hmm, v kontextu s pohledem na dnešní Čínu je to skoro zarážející, co? Každopádně ale tyto dvě významné události, které se staly ve stejný den, určily datum oslav Mezinárodního dne dětí, i když ten se začal slavit až později. A svoji roli v tomto procesu sehrály i Čechy.

Svou roli sehrály i Lidice

Do dění se zapojily také ženy – celkem pochopitelně. V roce 1949 Mezinárodní demokratická federace žen vyhlásila Den pro ochranu dětí. Důvodem k tomu byla tragédii v Lidicích v roce 1942, kde došlo k masovému zabíjení, a také ve francouzském Ouradouru v roce 1944. Datum oslav bylo ustanoveno na 1. červen s tím, že se tak i připomenou sirotci v San Franciscu a první konference, která se blahem dětí vůbec kdy zabývala. A od té doby se Den pro ochranu dětí začal slavit každý rok. Některé státy převzaly datum a postupně se ze Dne pro ochranu dětí stal Den dětí nebo také Mezinárodní den dětí. Vyberte si. Toto datum si osvojilo i Československo a neodchýlila se od něj později ani Česká republika.

Děti zaujaly samozřejmě i OSN. V roce 1952, kdy už se slavil Den pro ochranu dětí, usilovala Mezinárodní unie pro péči o dítě o vyhlášení dne, který by oslavoval výhradně děti. Na toto OSN zareagovala a v roce 1954 vyhlásila Světový den dětí (Universal Children's Day). Chtěla tak dosáhnout toho, aby každý stát alespoň jednou v roce upřel pozornost na své nejmladší obyvatele. Účelem vyhlášení byla také podpora dětí, poskytnutí dobrých podmínek pro jejich zdravý vývoj a přístupu ke vzdělání. Valným shromážděním OSN bylo všem státům doporučeno, aby oslavovaly děti ve stejný den. Datem oslav byl zvolen 20. listopad, a to proto, že v tento den v roce 1959 Valné shromáždění OSN přijalo Deklaraci o právech dítěte a ve stejný den v roce 1989 přijalo Úmluvu o právech dítěte.

Prvním červnem coby svátkem všech dětí to ale zase tak neotřáslo. Někdo sice Den dětí přesunul na listopad, dost států s termínem ale nehýbalo, no a někde slaví hned dvakrát – v červnu i v listopadu. Československo se k oslavám Mezinárodního dne dětí přihlásilo v roce 1950. Není možná bez zajímavosti, že radost dětí se v Československu dost řešila hned po druhé světové válce, kdy se slavil v červnu dokonce celý Týden dětské radosti. Právě tento týden by se dal považovat za jakýsi předvoj Mezinárodního dne dětí v našich zemích.

Mladí budovatelé

Pak ale přišla padesátá léta a s nimi i tvrdý nástup komunismu, který se v Československu udržel dlouhých 40 let. Jestli se komunistickým pohlavárům nedá něco upřít, tak je to holá skutečnost, že pro svoji ideologii dokázali využít a zneužít skutečně všechno. Neminulo to tedy pochopitelně ani děti. A tak se oslavy dětského svátku staly jakousi fraškou a politickou agitkou, do které se rády zapojovaly manželky komunistických prezidentů jako například Marta Gottwaldová nebo Marie Zápotocká. Oslavy si bral pod svá křídla pravidelně Československý svaz žen, takže propaganda tehdejšího mírového hnutí byla jasná. Stejně tak jsme se pravidelně dozvídali o tom, kolik školek, jeslí, družin a domů pionýrů se povedlo vybudovat a předat dětem.

Děti nebyly ušetřeny ani politických projevů, které byly samozřejmě náležitě zabarveny, musely také malovat obrázky, které se posílaly tehdejší československé vládě. Promítaly se i různé filmy, víkendy kolem 1. června byly vždy plné akcí, které se sice věnovaly dětem, ale KSČ si pečlivě dohlídla na to, aby se nic neuchýlilo tím nesprávným směrem. K dětem tak promlouvali příslušníci SNB, vojáci… Někdy měly akce podobu až šíleného politického manifestu. Památná je oslava z roku 1958, kdy se v Lánech u Prahy slavil dětský svátek za účasti více než dvou tisíc nejlepších pionýrů z celého Československa. Tehdy nechyběl nástup v krojích před tribunou, kde seděli zástupci tehdejší vládnoucí komunistické garnitury v čele s prezidentem republiky a 1. tajemníkem ÚV KSČ Antonínem Novotným a předsedou vlády Viliamem Širokým. Vše bylo koncipované jako beseda o roli dětí při budování socialismu a je jasné, že tedy nemohl chybět ani tehdejší velvyslanec SSSR, vždyť právě Svaz byl naším tehdejším vzorem… A takto se v zásadě podobně slavilo až do pádu režimu.

GALERIE Mezinárodní den dětí

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK