Florence Nightingale: Díky "dámě s lampou" zdravotní sestry slaví. Své anděly má ale i Česko – G.cz
Vyhledávání

Florence Nightingale: Díky "dámě s lampou" zdravotní sestry slaví. Své anděly má ale i Česko

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Poslední dobou jsme je začali i díky koronavirovému šílenství více vnímat Možná jsme si také uvědomili, že jejich práce je opravdu obdivu a respektu hodná, a že ne každý bychom na ni vůbec měl – psychicky a fyzicky. V posledních dvou měsících to byly právě ony a oni, kdo byli a stále jsou v první linii ve válce s nemocí COVID-19, a že se tak rozhodně neděje v historii poprvé. O kom je řeč? O zdravotních sestrách přece. Dnes si totiž celý svět připomíná Mezinárodní den ošetřovatelství.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 12.5.2020, 11:28

O záslužné a potřebné práci zdravotnického personálu bylo poslední dobou řečeno hodně a doufáme, že nikdo v tomto směru nic nezpochybňuje. Jsou to skuteční hrdinové a hrdinky všedních dnů, a to nejen těch dnešních. Mezinárodní den ošetřovatelství se slaví na počest narození Florence Nightingal. Dnes je tomu přesně 200 let, kdy se tato Angličanka narodila v italské Florencii - proto dostala jméno Florence. Její rodiče, William Edward a Frances Nightingalová, byli totiž velmi bohatí a asi dva roky pobývali na svatební cestě v Evropě. O rok před Florence se jim narodila ještě dcera Parthenope. Florence byla díky rodičům nejen bohatá, ale byla také velmi krásná. K nelibosti rodiny se ale odmítla dobře vdát a být poslušnou ženuškou, jak se tenkrát očekávalo. Rozhodla se stát zdravotní sestrou a změnit celkový přístup k ošetřovatelství.

Dáma s lampou

Se skupinou ošetřovatelek uvedla Florence Nightingal do praxe hygienickou reformu, a to v době Krymské války, která začala v roce 1853, a která sebou přinesla tisíce zraněných vojáků. Situace v lazaretech byla v místech, kde válka zuřila, děsivá – hygienické podmínky byly tenkrát velmi zoufalé a byly tak často příčinou dalších onemocnění. Florence se rozhodla a také prosadila podávání kvalitní stravy nemocným a dokázala zajistit i odpočinek pro vojáky. Ukázalo se to jako dobrá cesta – snížila se tak vysokou úmrtnost vojáků. Napsalataké knihu „Poznámky o ošetřovatelství“ a založila první ošetřovatelskou školu při Nemocnici Sv. Tomáše v r. 1860 v Londýně. Kniha se stala učebnicí v sedmi světových jazycích, a to včetně češtiny. Po vzoru její ošetřovatelské školy začaly v relativně krátké době vznikat ošetřovatelské školy v Evropě i ve Spojených státech. Absolventky ošetřovatelských škol se začaly sdružovat do ošetřovatelského hnutí, aby docílily kvalitnější péče o nemocné, lepšího společenského postavení ošetřovatelek, zlepšení platových a sociálních podmínek. Koncem 19. století byla v roce 1899 Založena mezinárodní rada sester (International Council of Nurses – ICN).

Florence Nightingal si vysloužila přezdívku „dáma s lampou“, kterou získala od vojáků, kteří si ji tak pamatovali z jejích večerních obchůzek u pacientů. Florence Nightingal zemřela 13. srpna 1910 doma v Londýně. Jako uznání své práce obdržela od královny Viktorie Královský Červený kříž a jako první žena britský Řád za zásluhy pro britské impérium. Je druhou nejznámější osobností z viktoriánské doby po královně Viktorii.

Naše svaté

Vidíte, že ošetřovatelství má rozhodně dlouhou, předlouhou tradici. A slavné předchůdkyně zdravotních sester máme i my v Česku. A musíme opravdu hodně zpátky do historie. V českých a moravský zemích se o ošetřovatelství určitě zasadili dvě dámy, které byly posléze prohlášené za svaté, a to Anežka Přemyslovna a Zdislava z Lemberka.

Anežka Přemyslovna, Anežka zvaná Česká

Anežka byla sestrou dcerou Přemysla Otakara I. a bratrem nebyl nikdo jiný než Václav I. Patřila bezpochyby mezi jednu z nejvýznamnějších a také nejvýraznějších představitelek panovnického rodu Přemyslovců. Nikdy se nevdala, a že se o to její otec hodně snažil. Svůj život spojila s církví a s potřebnými, dala se na dráhu řeholnice. Společně s bratrem Václavem I. založila roku 1232 v Praze na Starém Městě špitál, který byl posléze na základě řehole sv. Augustina rozšířen na řád, který v roce 1252 potvrdil papež jako mužský špitální a rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Je jediným původem skutečně českým řeholním řádem a jeho členy mohli být pouze Češi, a to po obou rodičích.

Dalším jejím počinem bylo založením kláštera Na Františku, kde se stala také stala abatyší. Celý svůj život ses plným nasazením věnovala potřebným a byla proslulá svou vzdělaností, dobročinností a milosrdenstvím. Dožila se úctyhodných 71 let a po její smrti se o ní začaly vyprávět legendy. Roku 1874 byla z podnětu tehdejšího pražského arcibiskupa, kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberga papežem Piem IX. prohlášena za blahoslavenou. Na svatořečení si ale tato přemyslovská šlechtična musela počkat. Její kanonizace proběhla 12. listopadu roku 1989 ve vatikánské bazilice sv. Petra. Tehdy byl papežem Jan Pavel II. Dnes se této události připisuje symbolický význam jako předznamenání Sametové revoluce, která v tehdejším Československu vypukla o pár dní později. Jako by se tak naplnilo dávné proroctví, že „v Čechách nastane mír a pokoj, až dojde ke kanonizaci Anežky“.

Laskavá svatá Zdislava z Lemberka

Nemenší role v historii našeho ošetřovatelství má i další svatá žena – Zdislava z Lemberka. Traduje se o ní, že to byla žena nesmírně vlídná, hluboce věřící a měla léčitelské schopnosti. Na tomto světě nepobyla na rozdíl od Anežky Přemyslovny příliš dlouho. Dožila se asi 33 let – přesný údaj bohužel neexistuje, protože se neví, kdy se přesně narodila, ale bylo to prý v roce 1220. Prý. Její jméno je spojeno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, kde byl současně špitál. Zdislava tam osobně docházela a starala se o nemocné, a to navzdory svému vysokému postavení. Proces jejího blahořečení začal již roku 1895, a to na základě aktivity faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Blahořečil ji papež Pius X., a to 28. srpna 1907. Dne 21. května 1995 ji papež Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na stotisícovém shromáždění na letišti v Olomouci svatořečil, když byl před tím uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky. V roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě za jeho uzdravení a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti.

Vše nejlepší, milé zdravotnice a zdravotníci. Právem se vám říká také „andělé“.

Podobné články

Doporučujeme

Další články