V posledních dnech se Českem šíří nové německé slovíčko – kurzarbeit. Vláda včera schválila zavedení tohoto ekonomického nástroje, který významně pomůže celé řadě podnikatelů i zaměstnancům překonat koronavirovou krizi. Oč vlastně jde?
Německý vynález z císařských dob
Kurzarbeit. Pokud jste v posledních několika dnech četli noviny, museli jste si povšimnout, že po „koronaviru“ se jedná o druhé nejpopulárnější slovo začínající na písmenko K. Co to vlastně ten kurzarbeit je? Němčináři jistě ví, že v překladu tento výraz znamená doslova „krátká práce“. Kurzarbeit, který jak už název napovídá pochází z Německa, je účinný nástroj, který napomáhá v dobách krize snižovat nezaměstnanost a zároveň pomáhá zaměstnavatelům, který v důsledku nízké poptávky začínají klesat tržby.
Poprvé byl kurzarbeit byl zaveden v Německém císařství v roce 1910, kdy se stát snažil zastavit propouštění dělníků, kteří začali přicházet o práci v důsledku omezení těžby draselných solí a od té doby byl v zemi zaveden ještě několikrát. Jak za krize v roce 1924, tak i za té v roce 2009. Právě využití kurzarbeitu za poslední krize zachránilo dle studie OECD v Německu na půlmilionu pracovních míst. Jak tedy tento nástroj funguje?
V rámci kurzarbeitu se namísto propouštění pouze zkrátí zaměstnancům pracovní doba a tento nově vzniklý ušlý příjem nahradí stát. Toto řešení má tak pozitiva jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Zaměstnanec se nemusí bát o své pracovní místo, zatímco podnikatel nepřijde o kvalifikované lidi. I když je tento nástroj pro stát poměrně nákladnou položkou, studie ukazují, že tato finanční podpora se zhodnotí mnohem lépe, než kdyby se musel státní aparát starat o obří nárůst nezaměstnaných skrze systémy sociálního zabezpečení.
Kurzarbeit má pak další výhodu, která jistě potěší všechny pravicově orientované čtenáře. Díky tomu, že se jedná o plošné opatření, nedochází k zvýhodňování či znevýhodňování individuálních firem, jak je zvykem u jiných státních podpůrných programů. Rovnováha trhu se tak vlivem kurzarbeitu nenarušuje. Vládní návrh, který byl včera schválen, začal platit již pro měsíc březen s tím, že od dubna se ještě stanoví nová, přesnější pravidla čerpání. Co to tedy znamená v praxi?
Jak to bude fungovat?
Pokud má firma více než 30 % svých zaměstnanců v karanténě či na ošetřovném, a nemůže svým zaměstnancům přidělovat práci, uhrazuje stát 80 % plné výdělku. Dojde-li k omezení výroby kvůli nedostatku surovin či jiných vstupů, dostává zaměstnanec aspoň 80 % svého příjmu, s tím, že stát by měl uhradit 50 %. Pokud dojde k výpadku produkce kvůli poklesu poptávky, stát zaplatí opět polovinu mzdy, pokud zaměstnanec pobírá minimálně 60 % svého výdělku. Toto opatření proti koronavirové krizi přitom nezavádí jen česká vláda
Kurzarbeit doslova dobývá Evropu. Kromě nás a Německa určitou formu kurzarbeitu zavádí i Dánsko, Švédsko či Norsko. Dokonce i Spojené království se rozhodlo přijmout podobné opatření, kdy stát proplatí 80 procent mzdy zaměstnancům, které zaměstnavatel poslal na nucenou dovolenou namísto propuštění. Tak uvidíme, jak moc se nám kurzarbeit vyplatí.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
