Německý vynález z císařských dob

Kurzarbeit. Pokud jste v posledních několika dnech četli noviny, museli jste si povšimnout, že po „koronaviru“ se jedná o druhé nejpopulárnější slovo začínající na písmenko K. Co to vlastně ten kurzarbeit je? Němčináři jistě ví, že v překladu tento výraz znamená doslova „krátká práce“. Kurzarbeit, který jak už název napovídá pochází z Německa, je účinný nástroj, který napomáhá v dobách krize snižovat nezaměstnanost a zároveň pomáhá zaměstnavatelům, který v důsledku nízké poptávky začínají klesat tržby.

mohlo by vás zajímat

Babiš jako opak Zemana: Premiérův projev nikoho neurazil, ale naopak se snažil uklidnit

Poprvé byl kurzarbeit byl zaveden v Německém císařství v roce 1910, kdy se stát snažil zastavit propouštění dělníků, kteří začali přicházet o práci v důsledku omezení těžby draselných solí a od té doby byl v zemi zaveden ještě několikrát. Jak za krize v roce 1924, tak i za té v roce 2009. Právě využití kurzarbeitu za poslední krize zachránilo dle studie OECD v Německu na půlmilionu pracovních míst. Jak tedy tento nástroj funguje?

V rámci kurzarbeitu se namísto propouštění pouze zkrátí zaměstnancům pracovní doba a tento nově vzniklý ušlý příjem nahradí stát. Toto řešení má tak pozitiva jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Zaměstnanec se nemusí bát o své pracovní místo, zatímco podnikatel nepřijde o kvalifikované lidi. I když je tento nástroj pro stát poměrně nákladnou položkou, studie ukazují, že tato finanční podpora se zhodnotí mnohem lépe, než kdyby se musel státní aparát starat o obří nárůst nezaměstnaných skrze systémy sociálního zabezpečení.

GALERIE Kurzarbeit

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Kurzarbeit má pak další výhodu, která jistě potěší všechny pravicově orientované čtenáře. Díky tomu, že se jedná o plošné opatření, nedochází k zvýhodňování či znevýhodňování individuálních firem, jak je zvykem u jiných státních podpůrných programů. Rovnováha trhu se tak vlivem kurzarbeitu nenarušuje. Vládní návrh, který byl včera schválen, začal platit již pro měsíc březen s tím, že od dubna se ještě stanoví nová, přesnější pravidla čerpání. Co to tedy znamená v praxi?

Jak to bude fungovat?

Pokud má firma více než 30 % svých zaměstnanců v karanténě či na ošetřovném, a nemůže svým zaměstnancům přidělovat práci, uhrazuje stát 80 % plné výdělku. Dojde-li k omezení výroby kvůli nedostatku surovin či jiných vstupů, dostává zaměstnanec aspoň 80 % svého příjmu, s tím, že stát by měl uhradit 50 %. Pokud dojde k výpadku produkce kvůli poklesu poptávky, stát zaplatí opět polovinu mzdy, pokud zaměstnanec pobírá minimálně 60 % svého výdělku. Toto opatření proti koronavirové krizi přitom nezavádí jen česká vláda

Kurzarbeit doslova dobývá Evropu. Kromě nás a Německa určitou formu kurzarbeitu zavádí i Dánsko, Švédsko či Norsko. Dokonce i Spojené království se rozhodlo přijmout podobné opatření, kdy stát proplatí 80 procent mzdy zaměstnancům, které zaměstnavatel poslal na nucenou dovolenou namísto propuštění. Tak uvidíme, jak moc se nám kurzarbeit vyplatí.