Kterak Jan Werich a Jiří Voskovec předpověděli budoucnost: Společná korespondence je studnicí humoru i moudrosti – G.cz
Vyhledávání

Kterak Jan Werich a Jiří Voskovec předpověděli budoucnost: Společná korespondence je studnicí humoru i moudrosti

Zdroj: Neznámý autor - Československý rok 1938, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5739501

Jan Werich a Jiří Voskovec z Osvobozeného divadla patří k absolutním legendám českého herectví. Oba jsou spolu nerozlučně spjati a dohromady i zvlášť jsou velice považováni nejen na poli herectví, ale napříč celou kulturou. Jejich vzájemná korespondence je doslova studnicí humoru a moudrosti, o čemž ostatně vypovídá i nadčasovost některých výroků. V dopise, který Voskovec napsal Werichovi na den přesně před 61 lety, hovoří o přelidnění, nedostatku živin, barevném nacionalismu a nových chorobách. Dokázali snad prostřednictvím prosté přátelské komunikace předpovídat budoucnost?

Jan Fiedler
Jan Fiedler 2.2.2021, 14:24

Korespondence jako literární dílo

Po emigraci Jiřího Voskovce do Spojených států v roce 1950 se staly dopisy mezi Voskovcem a Werichem prakticky jediným pokračováním jejich spolupráce. V samotné korespondenci je toho za tak velikou řadu let zachyceno opravdu mnoho. Objevuje se v ní humorná i starostlivá nálada, filosofické úvahy o životě a smrti, názory na svět a veřejné dění nebo třeba politické úsudky.

Dnes již dopisy nejsou trendem, pošle se SMSka a za vteřinu je k dispozici odpověď… ale jaké je v téhle rychlokomunikaci kouzlo? Člověk píšící dopis si s onou zprávou musí dát alespoň trochu záležet, v tom okamžiku totiž tvoří malinké literární dílo, které se chystá odeslat komunikačnímu protějšku. Jednoduše, co je psáno to je dáno, nejde to v mžiku smazat jako e-mail nebo SMSka. Voskovec s Werichem si sílu a význam korespondenční komunikace uvědomovali, proto se také rozhodli si dopisy, jakožto jejich malé společné umělecké dílo, uschovávat.

V červnu roku 1958 napsal Jan Werich svému kolegovi z Osvobozeného divadla, Voskovcovi: „Ty mi pošleš dopis, v němž mi budeš moci psát bez náznaků. Napíšeš mi, co a jak si představuješ, a když bude dopis hezkej, pošlu ti to zpět a dáš to do archivu.“ V říjnovém dopisu pak doplňuje: „Pokud se týče toho, že jsme spolu nic neudělali ve zralém věku, předně, nikdo nic nemá mít za definitivní, a pak, co tyhle dopisy.“ Je tedy dost možné, že vzájemnou korespondenci a případné vydání dopisů zahrnovali do svých literárních plánů.

Předpověď budoucnosti

Otázkou je, zdali je nadčasovost některých výroků jen obyčejnou náhodou ve značném množství napsaných dopisů, či opravdu ryzí cit pro předvídání vývoje okolností, dobrý odhad a nadhled. Ostatně, to může posoudit každý sám za sebe, dle svého subjektivního pocitu.

Pro ukázku jsem příhodně zvolil dopis, jenž byl napsán na den přesně před 61 lety. 2. února roku 1960 tedy Voskovec píše Werichovi o všem možném i nemožném, přičemž hned na začátku zmiňuje: „Je mi líto, že jsem ti nepsal dřív, dlužím ti dopis, ale tys mi ho dlužil taky, tak kuš a čti. Nejdříve budu reagovat na impulsy tvého listu, pak o sobě.“ Vše, co je v dopise zmíněno, tedy bez kontextu předchozí komunikace nelze dost dobře vysvětlit.

Voskovcově dopisu z druhého února předcházel Werichův aerogram, tedy letecké psaní zhotovené z jednoho papíru, který se skládá. Ten je potřeba pro nezbytně nutný kontext zmínit. Werich v něm volně přechází mezi humorem a vážnou situací, jak naznačuje i tento úryvek: „Znáš nejkratší anekdotu socialistického světa? Kohn havířem. (To je celý.) Je to ovšem kapánek antisemitské, ale ne tolik, jako ty hackenkreutze po N. Y. a všude jinde. Krucifix, copak se člověk nedočká, aby ti idioti už jednou přestali?“

V již zmíněném památném dopise z druhého února Voskovec s uklidňujícím tónem reaguje a vynáší svou prognózu na časy budoucí: „Z hakenkrajců po New Yorku si nic nedělej. It’s not as hot as it sounds. Lunatic fringe. (Není to tak horké, jak se zdá. Extrémní menšina ve společnosti). Souhlasím, že je to hnusné, ale statisticky a celkově bezvýznamné. Ventil pro celkové mezinárodní šílenství. Střílet se z toho nebude. – To je minulost; fašismus je passeismus. Příští problémy budou jinde. Přelidnění. Nedostatek živin. „Barevný“ nacionalismus. A nové choroby: horší rakoviny, až doktoři na rakovinu vyzrajou. To je moje tajná soukromá teorie, kterou mi nikdo neuzná, jen snad jedině ty. – Souvisí to s tvou starou výhružkou, kterou jsi s oblibou vrhával na Madlu: „Everything is going to get much worse!“ (Všechno se bude jenom zhoršovat) Osud ti zatím dal hnusně za pravdu.“

Nadpřirozené schopnosti?

Kam se na Voskovce hrabe věštec Nostradamus se svými předtuchami skrytými v podivně poskládaných věštbách. Osud dal totiž hnusně za pravdu i Jiřímu Voskovci. Ve zmíněných výrocích si pochopitelně každý může najít své, stejně jako v jakýchkoli jiných prognózách. Jestli Voskovec „novými chorobami“ předpověděl přímo covid-19, je asi k povážení, od ostatních výkladů budoucnosti samozvaných věštců a proroků ale problémy pojmenoval dosti konkrétně. Proto není třeba k nim nic dalšího dodávat a vysvětlovat je, samy za sebe vypovídají nejlépe, což může každý při pohledu na současnou situaci subjektivně posoudit. Spíše než o nadpřirozené schopnosti se ovšem jedná o pozoruhodný intelekt, který kombinuje sečtělost, přehled a vnímavost okolního světa s citem pro odhad vývoje událostí a notnou dávkou nadhledu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články