Historie nezná mnoho ženských panovnic. Prosadit se ve světě ovládaném muži není pro dívku nic lehkého ani dnes, natož třeba v brutálním starověku nebo temném středověku. Přesto se to několika dámám povedlo a asi nepřekvapí, že to často šlo jen skrze násilí. Následující vladařky za sebou zanechaly opravdu pořádnou krvavou stopu...
Ženy vládnou!
Ať už v touze po moci a uznání, ve snaze zaopatřit své potomky, nebo prostě jen z odvahy srdce a snahy dovést svůj národ ke svobodě – historie nezná mnoho opravdu vlivných a významných panovnic. Ale to málo, které ano, vědělo, že v brutálním mužském světě to bez násilí prostě nepůjde.
Třeba starověký Řím. Tam si člověk nikdy nemohl být jistý, zda na dalším rohu nenarazí na nějaký divoce souložící pár, nebo jestli naopak na vás nevybafne někdo s dýkou v ruce. A právě ženy vlivných mužů tam vždy toužily po moci. Některým, třeba Messalině, třetí manželce císaře Claudia, která byla kvůli plánování spiknutí donucena k sebevraždě, to nevyšlo. Hned její nástupkyně ale byla úspěšnější. Agrippina, matka pozdějšího císaře Nerona a sestra Caliguly, se rozhodla získat výsadní postavení pro sebe i pro svého syna z prvního manželství, Lucia. Claudius, který měl Agrippinu rád, ji provdal za senátora, toho ale Agrippina údajně otrávila, načež se sama stala Claudiovou chotí. Donutila ho, aby Lucia adoptoval a upozadil tak svého a Messalinina syna Britannica.
Když se Nero po Claudiově smrti (které podle starověkých autorů opět pomohl Agrippinin jed) dostal k moci, Agrippina si myslela, že bude vládnout jeho prostřednictvím. Nero se ale čím dál víc vymaňoval z jejího vlivu. A protože kdo s čím zachází, tím taky schází, mladý vládce se nakonec rozhodl, že bude jednodušší matku odstranit. Zajímavé je, že to jednoduché nakonec vůbec nebylo – třikrát se ji pokusil otrávit, jednou utopit, dokonce nechal sestavit speciální loď, která se měla na otevřené vodě rozpadnout. Agrippina se však zachránila a doplavala na břeh odlehlého ostrova, kde se usadila. Nakonec tak musel do jejího domu Nero poslat partu vrahů a až ti „neporazitelnou“ Agrippinu sprovodili ze světa.
A to je jen jeden příklad za všechny možné kněžny, královny a císařovny, které se nebály užít jedu, meče, intrik ani čistě ženských zbraní, aby získaly, co chtěly. Výběr těch nejnemilosrdnějších najdete v následující galerii:
V našem výběru je samozřejmě anglická královna Marie I. Stuartovna, která vešla ve známost jako Krvavá Marie, a to proto, že ve fanatickém tažení na potlačení anglikánské církve nechala během pěti let své vlády upálit na 300 významných protestantů.
Méně známý je příběh Olgy Kyjevské, první ruské katolické kněžny, která se k moci dostala po zavraždění manžela, knížete Igora, nepřátelským kmenem Drevljanů. Dnes je v Rusku uctívána jako svatá, protože ještě předtím, než se ujala vlády, vyjela svého zesnulého chotě pomstít, a to se vší parádou a opravdu důkladně. Jak? To se dozvíte v galerii.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
