Žijeme ve světě, kde zaměstnavatele nezajímá, jestli máte vysokoškolský titul. Mnohem důležitější je pro ně praxe v oboru a vaše schopnosti a znalosti. Poté, co byli ze škol vyhnáni lidé bez pedagogického vzdělání, začíná ministerstvo školství uvažovat nad tím, že na druhém stupni základních škol a středních školách, budou smět opět vyučovat lidé bez vzdělání. To je zčásti dobrá zpráva, bohužel se to však vztahuje i na všeobecné vzdělávací předměty.
Budou nás učit ti nejlepší z nás?
Ministerstvo školství uvažuje nad tím, že by lidé bez pedadogického vzdělání mohli vyučovat na druhém stupni základní školy nebo dokonce na středních školách. To vše pod podmínkou, že budou dva roky pod pedagogickým dohledem zkušených učitelů, a že si do tří let doplní pedagogické vzdělání. Tato novela rozhodně dává smysl u odborných předmětů, protože každý by se raději učil například o podnikání od člověka, který vede úspěšnou firmu než od člověka, který vystudoval VŠE a po absolvování školy začal učit.
Problémem našeho vzdělávacího systému je, že z nás chce vychovávat pouze budoucí zaměstnance. Nikdo vám ve škole neřekne, co je zapotřebí k tomu, abyste rozjeli úspěšnou firmu. Nikdo vám nepoví, jak to chodí v reálném světě. Je to tím, že se schopným lidem zkrátka učit nevyplatí, protože v jiných oborech nebo na „volné noze“ je mnohem více příležitostí, peněz a zároveň mnohem méně byrokracie.
Novela ministerstva školství však bohužel přichází i s nápadem, aby všeobecné vzdělávací předměty jako je český jazyk nebo matematika mohli učit všichni absolventi jakéhokoliv magisterského studia. Dokážete si představit, že by absolvent magisterského oboru genderová studia nebo historická sociologie mohl pracovat jako učitel na střední škole, kde by učil například zeměpis, dějepis, český jazyk nebo fyziku. Toto už příliš smysl nedává. Sice by zde figuroval odborný pedagogický dohled, jenže toto jsou předměty, které musíte intenzivně studovat na vysoké škole několik let.
Otázkou je, jestli tento nápad může pomoct s nedostatkem učitelů v některých oborech. Nabírání "nehotových" učitelů bude stát samozřejmě peníze. Novela zákona počítá s tím, že by zkušení učitelé za kontrolu "neučitelů" dostávali od příštího roku zhruba tisíc korun měsíčně navíc, což bude v závěru stát při počtu 3000 učitelů necelých 200 milionů ročně.
Někde se k těm učitelům holt přijít musí, otázkou však je, jestli chceme, aby nás nebo naše děti učili neadekvátní lidé, což v případě všeobecných vzdělávacích předmětů může hrozit.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
