Pokud bychom hledali českou obdobu nechvalně proslulé Alžběty Báthory, pravděpodobně bychom jako první zvolili Kateřinu z Komárova. I ona byla známá tím, že se svými služebníky zacházela bez soucitu. Její tyranské skutky a kruté vraždy ji nakonec přivedly před až soud.
Zlá česká tyranka
Kateřina z Komárova, v pozdější době známá jako Bechyňová z Lažan, byla českou šlechtičnou a zároveň sériovou vražedkyní, která žila na přelomu 15. a 16. století. Svým poddaným udělovala nepřiměřeně tvrdé tresty, které často vedly k jejich bolestivé smrti. Ti, kteří její řádění přežili, si nesli následky po zbytek života. O jejích hrůzných činech víme díky soudním záznamům z tehdejší doby. Ty popisují, jak se Kateřina dopouštěla mnoha brutálních činů na svých nevinných služebnících. Trhala jim kůži ze zad, sypala sůl do otevřených ran, mlátila je, bičovala, polévala vroucím olejem nebo je dokonce drhla železným kartáčem až do krve.
Svůj krutý přístup k lidem nijak neskrývala. Její chladnokrevnost a lhostejnost vůči utrpení druhých mohla pramenit z toho, že byla v dětství znásilněna neznámým bohatým šlechticem. Některé zdroje však tvrdí, že za to mohlo nešťastné manželství, nebo sadistická porucha. Na Kateřininy kruté činy poprvé upozornil autor slavné Kroniky české, kterým nebyl nikdo jiný než Václav Hájek z Libočan. Se svými podezřeními se obrátil přímo na jejího manžela, Jana Bechyňu, který to ale považoval za pouhou provokaci. Oba muži se příliš neměli v lásce, a tak Bechyně na Hájka podal žalobu. Případ tehdy řešil Vojtěch z Pernštejna, který v roce 1533 nařídil prošetřit situaci v Pičíně, kde Kateřina žila se svým mužem.
Nic zásadního se zpočátku neodhalilo, protože poddaní byli příliš vyděšení, aby o věci veřejně promluvili. Až jeden muž z Prahy prolomil mlčení a vypověděl, že Kateřina umučila jeho příbuzného. Tím dodal odvahu i ostatním členům jejího služebnictva, kteří poté změnili své výpovědi. Pro krutou šlechtičnu to znamenalo konec. Přiznala se ke 14 vraždám, i když je možné, že jich teoreticky bylo až třicet.
Kateřina Bechyňová z Komárova byla za své zločiny, které zahrnovalo brutální týrání a vraždy poddaných, odsouzena k vězení v Mihulce, známé také jako Prašná věž. Tento trest byl podobný rozsudku hladomorny, kde vězni trpěli extrémním strádáním. Kateřina zemřela 15. března 1534. Jen o dva dny později zemřel i soudce Vojtěch z Pernštejna, který vedl její proces. Tato nečekaná souhra událostí vyvolala mezi lidmi pověsti, že Kateřina ze záhrobí ze msty stáhla soudce s sebou do pekla.
Její manžel z celé záležitosti vyvázl bez újmy. Ačkoli byl původně Václavem Hájkem z Libočan obviněn z ignorování krutostí své ženy, jeho postavení ho ochránilo. Po jejím soudu a smrti pokračoval ve své kariéře a stal se nejvyšším zemským písařem. V této významné roli setrval až do své smrti v roce 1547. Jeho politický vzestup a nedotknutelnost v tomto procesu ukazuje, jak velkou roli tehdy hrálo společenské postavení a moc, což kontrastovalo s krutým osudem jeho tyranské ženy.
Zdroje informací:
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/tvrz-picin-sidlo-ceske-cachticke-pani
https://www.kampocesku.cz/clanek/32915/krvava-katerina
https://dvojka.rozhlas.cz/katerina-z-komarova-ceska-cachticka-pani-8939187
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
