Místo triumfu tragédie

Historie civilního nadzvukového létání není zase tak bohatá. Ve své podstatě tu máme jen dva druhy strojů, které byly zařazeny do užívání a přepravovaly pasažéry. Jde o věhlasný britsko-francouzský Concorde, který skončil tragicky a sovětský Tupolev Tu-144, jehož konec byl rovněž tragický, nicméně přišel ještě předtím, než se stihl proslavit.

Sovětská konstrukční kancelář Tupolev vyhrála pomyslný závod s konstruktéry letounu Concorde a prototyp stroje Tupolev se poprvé zdárně odlepil od země 31. prosince 1968. Jeho západního konkurenta čekal první zkušební let teprve až o dva měsíce později. V červnu pak Tu-144 jako první civilní letadlo světa překročilo rychlost zvuku a později i rychlost Mach 2.

Nadšení v Paříži i v Praze

V zahraničí se mu dostalo poprvé velké pozornosti v roce 1971, kdy byl představen na slavném pařížském mezinárodním aerosalonu na letišti v Le Bourget. Není bez zajímavosti, že tenkrát letěl stroj z Moskvy do Paříže přes Prahu. Důvod pro to byl ryze praktický, bylo totiž třeba doplnit palivo. Tuto příležitost si letečtí nadšenci nenechali ujít a letiště bylo plné lidí. Zrovna tak jako později to pařížské. Sovětský nadzvukový letoun tehdy všem vyrazil dech, neboť cestu z ruské metropole do Prahy zvládl za neuvěřitelných 40 minut, ač normálně trvá téměř tři hodiny.

Mezi obdivovatele patřil i tehdejší francouzský prezident Georges Pompidou či výrobci konkurenčního Concordu. Ti se dokonce nechali slyšet, že Tupolev jejich výtvor v lecčem předčil. Pro podobnost s Concordem pak získal TU-144 přezdívku „Concordski“. Navzdory dosaženým prvenstvím, rekordům i úspěchu na pařížském aerosalonu se ale Tupolev Tu-144 slávy nedočkal.

GALERIE Sovětský Concordski nebe nedobyl

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Neštěstí znamenalo počátek konce

Další pařížský aerosalon se konal v roce 1973 a Tupolev Tu-144 na sebe opět strhl velkou pozornost. Tentokrát bohužel kvůli tragédii, které přihlíželo přes 200 tisíc diváků. Pilot předvedl během druhého předváděcího letu několik manévrů, stroj to však nevydržel, rozpadl se a zřítil se na městečko Goussainville. Při nehodě tehdy zemřelo šest lidí na palubě a osm na zemi.

V důsledku pádu se vyrojily nejrůznější konspirační teorie. Podle jedné z nich mohl za neštěstí francouzský průzkumný letoun Mirage, který tajně fotografoval sovětský stroj. Později se však ukázalo, že Mirage neměl s nehodou nic společného. Sovětská strana tehdy jen potřebovala najít rychle viníka.

Pařížská katastrofa byla pro sovětský nadzvukový letoun začátkem konce, celý program se zpozdil a trvalo dlouhé čtyři roky, než byly na palubu TU-144 puštěni první pasažéři.

Záhy se ukázalo, že let TU-144 není žádná výhra. Aeroflot tyto stroje nasadil na dvouhodinovou trasu mezi Moskvou a Almaty. Jenže spoje létaly poloprázdné a nakonec byl nadzvukovou rychlostí přepravován spíše náklad a pošta. Během půl roku bylo uskutečněno 55 letů a pak byl letoun vyřazen. Docházelo totiž k mnoha poruchám a pasažéři se na palubě báli o život. Navíc spolu údajně museli komunikovat prostřednictvím poznámek, neboť motory byly tak hlučné, že nebylo slyšet vlastního slova.

A zde si můžete přečíst o tom, jak to bylo se slavnějším Concordem: Konec předznamenala tragédie, která si vyžádala 113 životů.