Karel VII. Bavorský se stal poslední českých vzdorokrálem: Sok Marie Terezie nakonec zemřel jako uprchlík bez vlasti – G.cz
Vyhledávání

Karel VII. Bavorský se stal poslední českých vzdorokrálem: Sok Marie Terezie nakonec zemřel jako uprchlík bez vlasti

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

V historii Českých zemí se označení „zimní král“ spojuje především s Fridrichem Falckým. Nicméně, existuje ještě jeden vzdorokrál, který si tento titul vysloužil. Byl jim Karel VII. Bavorský, který se na necelý rok a půl pokusil udržet českou korunu, na kterou ale měla nárok Marie Terezie…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 7.8.2020, 08:00

Ženy na trůně nechceme!

Když v roce 1713 vydal císař Karel VI. tzv. Pragmatickou sankci, vedl ho k tomu, jak vlastně název celého dokumentu napovídá, především pragmatismu. Habsburský císař se totiž nacházel v poměrně nezáviděníhodné situaci, kdy byl po smrti svého staršího bratra a předchůdce v čele Svaté říše římské Josefa I. jediným přeživším mužským členem slavného rodu. Vydáním Pragmatické sankce tak chtěl císař zajistit, aby po jeho smrti mohl do čela všech zemí, kterým Habsburkové vládli, nastoupit jeho potomek, ať už se mělo jednat o syna či o dceru, namísto dětí po jeho zemřelých starších sourozencích. Tento poměrně novátorský krok se v Evropě nesetkal zrovna s velkým pochopením a byť některé státy uznaly, po Karlově smrti se zbytek mocných evropských království vrhnul na oslabenou Habsburskou monarchii jako supi.

Nová královna Marie Terezie tak musela od roku 1740, kdy nastoupila na trůn, po dlouhých 8 let o své dědictví těžce bojovat. Během tohoto složitého období se nejeden evropský panovník pokusil vznést nárok na korunu ve všech zemích, které podle Pragmatické sankce právoplatně náležely právě Marii Terezii. Ani Země Koruny české nezůstaly ušetřeny – již rok po nástupu Marie Terezie na český trůn se s podporou francouzských vojsk vydal dobýt Prahu poslední vzdorokrál v našich dějinách, kterým byl bavorský kurfiřt Karel VII. Bavorský, známý též jako Karel Albrecht.

Tento obskurní panovník našich zemí zakládal svůj nárok na trůn na poměrně dosti vratkých a pochybných základech. Zaprvé se pokoušel ohánět 200 let starou závětí císaře Ferdinanda I., dle kterého měl v případě vymření rodu Habsburků nastoupit na trůn právě bavorský panovník. Pokud by tato pochybná a zastaralá poslední vůle neměla fungovat, měl Karel Albrecht v kapse ještě jeden trumf – tím byl jeho sňatek s Marii Antonií, dcerou zesnulého Habsburského císaře Josefa I. Karlův geniální plán měl ale dva háčky – krom toho, že jeho choť byla v nástupnictví v pořadí až čtvrtá, musel Karel při sňatku přísahat, že Pragmatickou sankci dodrží. Stručně řečeno, Karel nepatřil k těm, kterým by nějak zvláště záleželo na dodržení slibu.

Karel nakonec přišel o Čechy, říši i vlast

V listopadu 1741 se tak Karel Albrecht vydal spolu s početnými francouzskými pluky na Prahu, kterou vzhledem k mnohonásobné převaze v podstatě bez větších lidských ztrát dobyl. O měsíc později se pak nechal pod jménem Karel III. v Praze korunovat českým králem – i když slovo „korunovat“ berte spíše s rezervou, jelikož se Svatováclavská koruna nacházela tou dobou v bezpečí ve Vídni. Ale aspoň toho pomazání se dočkal – stejně tak pokleknutí od většiny přítomných českých pánů, kterým bylo dáno jasně najevo, že v případě nepadnutí na kolena se mohou rozloučit se svým majetkem. Dle tehdejších záznamů se měli po jeho korunovaci Pražané v ulicích radovat – ne snad, že by měli z nového vzdorokrále radost, ale asi se shodneme, že je lepší předstírat nadšení než dostat ránu z francouzské kulovnice.

Karlova vláda v Čechách ovšem netrvala příliš dlouho – nový král již měsíc po své korunovaci opustil své nové království a vydal se pro korunu císaře Svaté říše římské. Tu s francouzskou pomocí skutečně získal, čímž získal svůj slavný titul Karel VII. Bavorský. Mezitím francouzská vojska odmítla Karlův rozkaz vydat se vstříc novému dobývání a namísto toho Francouzi rozhodli přečkat zimu v Praze. Toho chytře využili Habsburkové, kteří za tu dobu nabrali síly a vydali se znovunabýt svá uloupená panství, počínaje Prahou.

Francouzům velice rychle došlo, že z obléhaného města existuje jen jediná cesta ven – tajný ústup pod rouškou noci. V prosinci 1742, pouhý rok od Karlovy korunovace, opustila Prahu naprostá většina francouzských vojsk a v květnu následujícího roku se město opět dostalo do rukou Habsburků. Brzy na to byla v Praze slavnostně korunována Marie Terezie jako česká královna, čímž skončila neslavná vláda Karla III. Druhý zimní král v našich dějinách mezitím stihl ztratit i své rodné Bavorsko a jako císař bez jakékoliv faktické podpory nakonec zemřel v lednu 1745.

Podobné články

Doporučujeme

Další články