Albrecht II. Habsburský vládl Českým zemím pouhý rok: Zanechal po sobě Ladislava Pohrobka a anarchii – G.cz
Vyhledávání

Albrecht II. Habsburský vládl Českým zemím pouhý rok: Zanechal po sobě Ladislava Pohrobka a anarchii

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Ještě předtím než se v roce 1526 chopili Habsburkové na dalších 400 let moci v Českých zemích, vládli u nás dva starší králové z tohoto rodu. Jedním z nich byl i Albrecht II. Habsburský, který korunu získal po svém tchánovi Zikmundu Lucemburskému. Na trůně se však ohřál pouhý rok…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 2.8.2020, 16:54

Anarchie v Čechách

Počátek 15. století u nás se nesel ve znamení chaos, který v zemi vypuknul v důsledku husitských válek. Právě v této době vládl Českým zemím poslední král z rodu Lucemburků, kterým byl římský císař Zikmund. Ten si již v době svého vládnutí vybral jako svého nástupce Albrechta Habsburského. S tím ho pojilo úzké pouto, jelikož mladý Albrecht přišel ve věku 7 let o otce a jeho poručníkem se následně stal právě císař Zikmund. Mladý Albrecht tak již od dětství vyrůstal v královské společnosti, a tak se například v roce 1420 ve věku 23 let vydal na křížovou výpravu proti husitům.

O pouhé dva roky později přijal Zikmundovu nabídku a vzal si jeho dceru Alžbětu, čímž se stal císařovým tchánem, který nemaje mužského potomka, chtěl z Albrechta učinit svého nástupce na českém trůnu. V roce 1422 tak Albrechta pověřil správou Moravy, s čímž ale velká část domácí šlechty nesouhlasila a trvalo tak až do roku 1434 než byl Albrecht právoplatně učiněn moravským markrabětem. O tři roky později zemřel císař Zikmund a český trůn byl opět uvolněn. Navzdory přání předchozího krále si ale Albrecht musel svůj nárok na trůn dlouho a složitě obhajovat.

Jelikož byl katolík, který navíc neuměl ani slovo česky, byl tento Habsburk zcela nepřijatelný pro místní husity, ale i některé vyhraněnější české šlechtice. Přesto se nakonec Albrechtovi podařilo získat sympatie českých katolických šlechticů, kteří jej tak v prosinci 1437 zvolili právoplatným českým králem. Ke korunovaci došlo ale až v červnu následujícího roku. Samotný akt korunovace proběhl v poměrně významně proměněné podobě. Zatímco tradičně příslušela role kladení koruny na hlavu nového krále pražským arcibiskupům, čímž se pretendent stal králem z „vůle boží“, v případě Albrechtovy korunovace se této role ujmuli čeští pánové, kteří tak chtěli dát jasně najevo, že Albrecht se stal králem „z jejich vůle“.

Král mimino

O svou nově nabytou korunu pak musel Albrecht svádět boje s polským princem Kazimírem IV. Jagellonským, kterého preferovala velká část domácí šlechty. Polský princ se se svým vojskem skutečně vydal obsadit Slezsko, nicméně se Albrechtovi podařilo nakonec vyjednat mír. I na domácí scéně docházelo k nepokojům, kdy se musel král opět, stejně jako v roce 1420, vydat bojovat proti zpupným husitům do města Tábor, odkud ale opět odešel s nepořízenou.

Poslední vojenské tažení pak Albrecht započal v červnu 1439, tedy rok po své korunovaci. Tentokrát se vydal bojovat do Uher, kde byl také korunován králem, proti hrozící turecké invazi. V bojích sice nepadnul, ale při návratu z bitvy se nakazil úplavicí, a nakonec v Uhersku v říjnu 1439 zemřel na následky nemoci. V Čechách po jeho smrti opět nastal boj o trůn, jelikož králův syn Ladislav, se stihl narodit až několik měsíců po smrti svého otce, čímž získal dnes již všeobecně známý přídomek „Ladislav Pohrobek“. Rok vládnutí Albrechta tak nechal osud Českých zemí v rukou nemluvněte.

Podobné články

Doporučujeme

Další články