Karel Vaš vynesl desítky trestů smrti
Jednou z etap komunistického režimu na našem území byly kromě přihlouplých projevů Klementa Gottwalda a Miloše Jakeše také vykonstruované politické procesy, především v období 50. a 60. let. Jednou z tváří těchto zločinů a zrůdností byl i Karel Vaš, soudce a prokurátor, agent NKVD, důstojník zpravodajské služby OBZ a československý voják. Je dobře znám pro svůj enormní podíl na justiční vraždě generála Heliodora Píky. Spravedlnost byla pro Vaše cizím slovem – za svou „kariéru“ vynesl desítky trestů smrti, z nichž přes dvacet bylo provedeno. Například Rostislavu Krejčiříkovi navrhl za převod emigrantů přes hranice (tedy lidí toužících po svobodě) trest smrti s odůvodněním „trest smrti provazem pro výstrahu“.
Z gulagu ho dostal Heliodor Píka, jeho budoucí justiční oběť
Karel Vaš se narodil 20. března roku 1916 v Užhorodu na západní Ukrajině (tehdejší Rakousko-Uhersko, později Podkarpatská Rus) do rodiny židovského advokáta. Po absolvování gymnázia hned v 17 letech vstoupil do KSČ a začal studovat práva na Univerzitě Karlově, kde promoval 12. února roku 1939. Ve stejném roce emigroval do Sovětského svazu, jelikož se s příchodem války začali zatýkat komunističtí funkcionáři a aktivisté. Za ilegální překročení hranic byl však v SSSR vězněn a odsouzen ke třem letům nucených prací v pracovním táboře Kdrovyj Šor. Po návratu z gulagu prý vážil 35 kilo, ale ani to nezlomilo jeho oddanou víru v komunismus a věčný Sovětský svaz. Po dvou letech strávených v pracovním táboře se přihlásil k nově zformované československé jednotce v Buzuluku, a byl proto propuštěn – tento čin mu prakticky zachránil život. Paradoxem je, že vznik této vojenské skupiny inicioval Heliodor Píka, který se později stal Vašovou justiční obětí. V téže době se přidal také k NKVD, se kterou úzce spolupracoval. Právě na žádost NKVD se stal zástupcem šéfa Obranného zpravodajství (OBZ) Bedřicha Reicina a v této funkci se podílel mimo jiné na zastrašování a likvidaci nepohodlných osob. Karel Vaš měl také své vycvičené bezpečnostní oddíly, které mají na svědomí vraždy tisíce civilistů německé národnosti v obcích Postoloprty, Kroměříž a také v městské části Praha-Kobylisy.
Ve prospěch pracujícího lidu
Vašovo chování v období těsně po válce se tedy od chování po únorovém převratu příliš nelišilo, nejednalo se o žádného dobráka. Sám se v roce 1956 přiznal k porušování tehdy platných zákonů ve „prospěch pracujícího lidu“. Samozřejmě se ale nejednalo o žádnou záslužnou činnost – Vaš se například podílel na únosu polské diplomatky, která chtěla z Prahy emigrovat do Bavorska. Zanedlouho se stal Vaš vyšetřujícím soudcem Státního soudu Praha a od 9. června do 17. listopadu roku 1948 prošetřoval a vyslýchal Heliodora Píku. Veškeré protokoly z Píkových výpovědí byly zfalšované a jednalo se o Vašovy lži a výmysly. Na začátku roku 1949 se stal referentem vojenského oddělení Státní prokuratury Praha a vyměřil generálu Píkovi trest smrti.
V této době byl ve své práci velice aktivní, odsoudil obrovské množství lidí a vyměřování trestů smrti bylo na Vašově denním pořádku. Píka nebyl jedinou armádní obětí Vašovy prokuratury. Ten totiž dále zlikvidoval například velitele československých pilotů v Anglii maršála RAF Karla Janouška a podílel se i na uvěznění generála Karla Kutlvašra, který byl jedním z velitelů pražského povstání. A to je jen malá část zrůdného seznamu Karla Vaše.
Karel Vaš byl obviněn z velezrady
Karma Vašovi jeho počínání alespoň částečně vrátila v roce 1951, kdy byl zatčen spolu s dalšími nepohodlnými komunisty (např. Rudolfem Slánským či Bedřichem Reicinem) a následně v roce 1953 za velezradu, špionáž a spoluúčast na vraždě odsouzen na doživotí. Naneštěstí byl roku 1956 v plném rozsahu zproštěn obžaloby a z vězení propuštěn. Vaš za léta strávená ve vězení požádal o odškodnění, načež mu bylo státem vyplaceno 66 tisíc korun československých. K justiční kariéře se již nevrátil – v letech 1972 až 1973 ale například přednášel na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy předmět Dějiny mezinárodního dělnického hnutí a KSČ. Až do revoluce tedy zůstal zarytým komunistou.
„Ničeho nelituji“
Nad absolutně slepou oddaností režimu a ignorací jakýchkoli morálních zásad zůstává člověku rozum stát. Vašovu zvrhlost dokládají jeho vlastní slova: „Ničeho nelituji. Život, jaký jsem žil, je vzorem pro mladé, kteří nezažili nacismus a komunismus. Buďte poctiví, pracovití a čestní, jako jsem byl já.“ Po revoluci byl Vaš několikrát obviněn a tahán po soudech za svou činnost v období komunistického režimu. V roce 2002 byl však navržený rozsudek zrušen a trestní stíhaní zastaveno z důvodu promlčení. Spravedlnost chtěli do svých rukou vzít generál Miroslav Kácha a plukovník Pravomil Raichl, kteří na Vaše připravovali atentát. Plukovník Raichl ovšem v den atentátu dostal infarkt myokardu a zemřel – atentát se tedy nezdařil a Vaš opět o vlásek unikl tomu, co si zasloužil. V pražském domově důchodců Vaš beztrestně dožil do 8. prosince roku 2012, kdy přirozenou smrtí ve věku 96 let zemřel.