Katyňský masakr aneb jak dal Stalin popravit dvacet dva tisíc Poláků – G.cz
Vyhledávání

Katyňský masakr aneb jak dal Stalin popravit dvacet dva tisíc Poláků

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Dnes je to 80 let ode dne, který se stal soudným pro polskou inteligenci a válečné zajatce vězněné v sovětských koncentračních táborech. Právě 5. března roku 1940 totiž přišel z Moskvy příkaz k popravě 22 tisíc polských důstojníků a prominentů uvězněných v Katyni, Kalininu a Charkově.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 5.3.2020, 10:22

Polští prominenti byli zlikvidováni příslušníky NKVD

Stejně tak jako probíhaly Stalinovy čistky v řadách sovětských generálů, kteří by mohli ohrozit jeho postavení, proběhla 5. března roku 1940 podobná čistka v řadách polské inteligence a polských důstojníků. Když komisař Lidového komisariátu vnitřních záležitostí Lavrentij Berija upozornil sovětské politbyro na potenciální hrozbu, která by mohla vzejít z řad polských prominentů a ohrozit tak postavení Sovětského svazu a komunismu ve východní Evropě a Pobaltí, rozhodla se tehdejší komunistická garnitura k ráznému opatření. Polští zajatci byli obviněni z nepřátelského postoje, vězněni v sovětských koncentračních táborech, a nakonec členy NKVD zlikvidováni.

Bylo zavražděno až 28 tisíc lidí

Váleční i civilní zajatci byli drženi jak na území Ruska, tak například na území Běloruska či Ukrajiny. Nejintenzivnější likvidační činnost proběhla v Katyni, podle které je masakr pojmenován. Dále se vraždilo také v hlavním městě tehdejší Ukrajinské SSR Charkově a v ruském městě Kalinin. Na těchto místech byly zlikvidovány dvě třetiny obětí spadajících pod akci souhrnným názvem označovanou jako Katyňský masakr, jež zahrnuje právě sovětské čistky okolo března roku 1940.

Časové období Katyňského masakru není pevně historicky vymezeno, proto se číselné odhady zmasakrovaných Poláků různí. Nejčastějším odhadem je počet 22 tisíc – ten se však v odhadech některých historiků rapidně zvyšuje, a to až na hodnotu 28 tisíc. Velkou část zabitých tvořili polští prominenti, kteří by svou mocí a společenským významem potenciálně mohli ohrozit tehdejší Sovětský svaz. Mezi zabitými byl například generál Franciszek Sikorski či major Jakub Wajda, otec režiséra Andrzeje Wajdy, který o této tragické události natočil v roce 2007 snímek Katyň.

Rusové zapírali až do roku 1990

Událost z roku 1940 byla Rusy dlouho zapírána a její vina svalována na Německo. Ke Katyňskému masakru se Rusové otevřeně přiznali až v roce 1990 prostřednictvím Michaila Gorbačova, který situaci označil za „zločin stalinismu“ a mimo jiné v tomtéž roce obdržel Nobelovu cenu za mír. Následně vydali Rusové dokumenty a souřadnice pozic, kde se nacházely hromadné hroby s těly obětí Katyňského masakru, načež započal proces exhumace a řádného pohřbívání těl. V roce 2010 označil Katyňský masakr za zločin i prezident Dmitrij Medvěděv, který prohlásil: „Odpovědnost za tento zločin nese tehdejší vedení Sovětského svazu. Veškeré snahy o jiné verze se neopírají ani o historické dokumenty, ani o morální důvody.“

S podobnými pokusy o zapření skutečnosti se lze setkat i v České republice, kdy některé staré struktury například z řad KSČM dodnes popírají závažnost, ať už přímo či nepřímo, komunistických zločinů spojených s politickými procesy v 50. a 60. letech minulého století.

Masakr v Katyni zůstává stále živý

Ačkoli se jedná o událost, jež se odehrála před 80 lety, i v současnosti Katyňský masakr rozdmýchává atmosféru v politickém prostředí. A rozhodně to nebylo nijak dávno, kdy se tato kauza řešila i v ruské státní televizi. Minulost se tak opět připomenula.

Přestože byl za druhé světové války hlavním nepřítelem světa a Evropy Adolf Hitler a jeho nacistické Německo, jeden z největších masakrů té doby má na svědomí právě Josif Stalin a Sovětský svaz.

Podobné články

Doporučujeme

Další články