Karel Čapek to měl se ženami těžké. Podepsala se na něm matka i sestra, do ženění se nehrnul – G.cz
Vyhledávání

Karel Čapek to měl se ženami těžké. Podepsala se na něm matka i sestra, do ženění se nehrnul

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Karel Čapek se do historie zapsal především jako spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik a překladatel. Pro každého, kdo skládal zkoušku z dospělosti nebo-li maturitu, zůstává navždy i jednou z otázek, na kterou chtěla zkoušející komise znát odpověď. Čapkova tvorba je vysoce hodnocena, stejně tak samotný Čapek pro své názory, které se nebál dát najevo. Jeho antifašistický postoj byl obecně známý a je vlastně dobře, že se druhé světové války nedožil. Gestapo na něj mělo políčeno. Na druhou stranu i on byl člověkem z masa a kostí, který měl své slabosti. Jednou takovou 13. komnatou může být i jeho vztah k ženám.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 6.6.2020, 11:40

Povinná četba a to ostatní

Asi nenajdeme nikoho jen trochu vzdělaného, který by si nevzpomněl alespoň na jedno dílo z pera Karla Čapka. Celá řada jeho knih byla navíc povinnou četbou, a to jak na základní, tak později na střední škole. Dětstvím nás provázelo Devatero pohádek, které kromě toho, že to byly pohádky, tak měly i edukativní podtext. Byly totiž vázané na konkrétní zaměstnání jako například na policii, lékaře nebo třeba pošťáky a dětem sdělovaly i jisté principy lidského chování, například listovní tajemství. Určitě se nedá nezmínit knížka Dášeňka čili život štěněte. Zde se tedy o autorství dělí se svým starším bratrem Josefem, který byl hlavně malířem a je mu připisované autorství dnes celosvětově používaného slova „robot.“

Z prózy jmenujme například Krakatit nebo Válku s mloky. Obě díla (stejně jako i další Čapkova tvorba) jsou silně nadčasová a aktuální i dnes. První námi zmiňované poukazuje na to, jak i sebeúžasnější vynález může být zneužitý. Válka s mloky se zase zabývá myšlenkou, jak relativně snadno lze začít válečný konflikt. Lidé v ní objevují zvláštní tvory – mloky, inteligentní živočichy, které lidé začnou cvičit jako levnou pracovní sílu. Ti se pochopitelně vzbouří, začnou se organizovat, bojovat za svůj životní prostor a vše vede k válce… Nepřipomíná vám to něco? Karel Čapek se prosadil také jako dramatik. Jeho R.U.R., Bílá nemoc, Věc Makropulos, Matka, ale i Loupežník nebo Ze života hmyzu jsou uváděné na divadelních scénách dodnes. I divadelní tvorba má ale jedno společné – témata nejsou rozhodně zastaralá ani dnes. Naopak.

Ach, ty ženy

Karel Čapek jako autor je prostě navždycky zapsaný v každém, kdo alespoň pár let seděl ve školních lavicích. Co ale Karel Čapek jako člověk? Nechme stranou jeho vazby na intelektuály doby, ve které žil nebo na jeho přátelství s TGM. Stejně tak pro dnešek zapomeňme na jeho antifašistické smýšlení, prostě na všechno, co se k němu jako k osobnosti váže a zaměřme se na jeho vztah k opačnému pohlaví. A vztah nebo spíše vztahy to byly poněkud komplikované.

Hned na začátku je třeba si říct, že na Karla Čapka měla zásadní vliv jeho matka Božena a také sestra Helena. Byla to právě matka, která Čapkův talent odhalila a hlavně rozvíjela a byla to také ona, která mu tvrdila, že by měl zůstat sám. A on se tím dost dlouho řídil. Koneckonců i jeho bratr Josef se do ženění dlouho nehrnul. Ale o tom zase jindy. Každopádně je známé, že první Karlovou láskou byla za dob studií Anička Nepeřená, která ale skončila poměrně jednoduše. Karel odešel tenkrát pokračovat ve studiích do Brna a bylo po lásce.

O dalších známostech z mládí slavného spisovatele se moc neví. Jeho jméno je tak spojované až s o 12 let mladší herečkou Olgou Scheinpflugovou. Čapkova rodina z ní ale nebyla nadšena a Karel o ní proto nemluvil a styky s ní tajil. A úplně šťastná z tohoto vztahu prý nebyla ani rodina Scheinpflugové. To se změnilo až po smrti matky Karla, kdy se mu povedlo nějakým způsobem se se svými sourozenci usmířit.

Ale Olga nebyla jedinou ženou ve spisovatelově životě. Jen o pár měsíců později než ji, potkal Čapek jistou Věru Hrůzovou, se kterou podle všeho udržoval jistý paralelní vztah. Potvrzuje to i korespondence, která se z té doby uchovala. Olze v ní například tvrdil, že má práci a nemůže za ní přijet a přitom se evidentně v tu samou dobu stýkal s Věrou. Hrál to prostě nějakou dobu na dvě strany.

Když začalo přituhovat a obě ženy se začaly dožadovat posunu ve vztahu, tj. sňatku, tak se Karel Čapek sebral a v roce 1923 odjel do Itálie – sám. Z Neapole pak Olze psal, že o jejich sňatku nemá jasno a Věra to za ně vyřešila sama. Rozhodla se provdat za někoho jiného. A Čapkovi to tak nějak předem zapomněla říct. Z dopisu, který jí z Itálie poslal, je patrné, že ho to velmi ranilo. „Psala jste mi tak samozřejmě o své budoucí svatbě, jako by se rozumělo samo sebou, že o tom už vím. Nevěděl jsem pranic; i nezbývá mi nyní, než svolávat veškero požehnání z nebes na Vaši hlavu i na hlavu vyvoleného, o němž jste mi zapomněla napsat, kdo jest, jaké barvy atd.“ To je přímá citace z dopisu. Možná proto se pak Věře Hrůzové dostalo té „cti“ a stala předobrazem tajemné a kruté princezny Wille v Krakatitu. Jasně to dokazuje třeba přesmyčka jména zámku Zahur/hruZa nebo dokonce některé pasáže z dopisů, kde ji Karel Čapek přirovnává k čarodějnici jedoucí na valachu.

A byla svatba

Takže jako to nakonec dopadlo? Slavný spisovatel se nakonec rozhoupal a 26. srpna 1935 si na vinohradské radnici vzal Olgu Scheinpflugovou. Vztahy v rodině byly sice tou dobou již nějak stabilizované, ale ideální nebyly. Jak jinak si vysvětlit to, že se sourozenci o sňatku dozvěděli až z novin. Manželství trvalo ale pouhé tři roky, protože v prosinci 1938 Čapek zemřel. Za jeho trvání manželé hodně cestovali napříč Evropou. V Praze pak pobývali v polovině dvojdomu, který si bratři společně postavili v dnešní Praze 10 - Vršovicích, a nebo ve vile na Strži u Dobříše.

A právě tam probíhá nyní výstava pod názvem Loupežníkova lásky hra osudná, a to až do 12. září. Výstava jednak přibližuje soukromí obou bratrů a přibližuje i jejich vzájemný vztah a zároveň připomíná dvě výročí, která se k Čapkům váží. Letos uplyne totiž 110 let od premiéry jednoaktovky Lásky hra osudná. Tato hra byla první společnou prací Karla a Josefa v oblasti dramatu. A kulatiny slaví i hra Loupežník, kterou Karel Čapek před 100 lety doslova dobyl Národní divadlo. Na výstavě jsou k vidění scénické návrhy Josefa Čapka, dobové plakáty i předměty ze slavných nastudování Loupežníka, ale také divadelní kostýmy nebo osobní předměty či divadelní líčidla Olgy Scheinpflugové.

Takže pokud vás zajímá život a tvorba Karla Čapka, ale také jeho bratra Josefa a vůbec celého tohoto rodinného klanu, tak neváhejte. Prázdniny jsou přece již za rohem a na nějaké velké cestování do zahraničí to letos nevypadá. A tohle je možná docela fajn inspirace na rodinný výlet.

Podobné články

Doporučujeme

Další články