Tichého náčelníka vymyslel díky LSD: Ken Kesey dobyl svět hned první knihou, pak projel USA školním autobusem – G.cz
Vyhledávání

Tichého náčelníka vymyslel díky LSD: Ken Kesey dobyl svět hned první knihou, pak projel USA školním autobusem

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Maturity začaly, a to pro středoškoláky mimo jiné znamená předvést, jestli opravdu četli knihy ze seznamu povinné literatury. I my jsme zavzpomínali na školní léta a rozhodli se blíže podívat na životy autorů, které si právě z toho období pamatujeme. Tentokrát to padlo na Kena Keseyho, autora knižního hitu Vyhoďme ho z kola ven, který je možná přeci jen známější díky své filmové adaptaci uváděné pod názvem Přelet nad kukaččím hnízdem.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 2.6.2020, 14:28

Ze sportovce novinářem

Spojující článek mezi beatníky a hippies - tak sám sebe viděl Ken Kesey a my mu můžeme dát za pravdu. Jméno amerického spisovatele vám takhle na první dobrou možná mnoho neříká, jeho nejslavnější dílo ale stoprocentně znáte. Je jím román Vyhoďme ho z kola ven, autorův debut, který se stal okamžitě hitem, a který třeba u nás dnes figuruje na seznamech povinné literatury k maturitě. Není divu, že příběh z psychiatrické léčebny byl později přepracován v divadelní hru a ještě poté zadaptován Milošem Formanem pro stříbrné plátno, na němž zářil pod názvem Přelet nad kukaččím hnízdem.

Kesey se narodil na farmě v Coloradu v roce 1935, rodiče mu ale chtěli dopřát pořádné vzdělání. Na střední se mladík věnoval sportu, dělal wrestling a vydrželo mu to ještě na vysoké, kde studoval média a komunikaci. Málem se kvalifikoval do olympijského týmu, vážné zranění ramene ale jeho zápasnickou kariéru ukončilo, a tak se plně přeorientoval na studium. Sportovec a člen univerzitního bratrstva se tehdy jako "správný chlapec" dokonce oženil se svou láskou ze střední školy... Jenže se blížila 60. léta. Kaseyho zajímalo tvůrčí psaní, a tak se zapsal na speciální kurz a ještě k tomu se rozhodl stát se dobrovolníkem ve výzkumu účinku halucinogenních drog. A právě to ho dost výrazně změnilo.

Šlo totiž o víceméně nechvalně proslulý projekt CIA MK-Ultra. Během výzkumu, kterého se oficiálně účastnil z pozice nočního hlídače nemocnice pro veterány v Menlo Park, Kesey požíval všechno možné včetně LSD, DMT, kokainu a meskalinu. Zážitky z tripů ho pravděpodobně nasměrovaly do náruče bohémského života, především je pak ale zpracoval ve svém prvním románu, který napsal dva roky po absolvování univerzity.

Role pokusného králíka ho inspirovala k tvorbě příběhu o rebelujícím McMurphym, který se dostane do psychiatrické léčebny - buď to, nebo pracovat, což povaleč a rváč McMurphy odmítá. A stejně tak odmítá autority, proto se dostává do křížku s vrchní sestrou Ratched, která ústavu vládne pevnou rukou. Podobenství o hranici mezi šílenstvím a příčetností, lidské snaze uchovat si důstojnost a pokřivenému systému léčebny pozoruje a čtenáři vypráví tichý "náčelník" Bromden, který předstírá, že neslyší. Román, který vyšel až v roce 1962 pod názvem Vyhoďme ho z kola ven, byl tedy Keseyho literárním debutem a okamžitě se stal hitem. Snad tomu pomohlo i to, že vedle kvalitního příběhu nacpaného silnými tématy si spisovatel vyhrál i s jazykem, nebál se používat slang i argot.

Pouhý rok po úspěchu Kaseyho první knihy vznikla na její motivy i divadelní hra, jejímž autorem byl Dale Wasserman. V ní si McMurphyho zahrál Kirk Douglas, kterého příběh tak nadchl, že k němu zakoupil práva, aby mohl román převést i do filmové podoby. Příliš dlouho ale váhal, a tak projekt nakonec přenechal svému synu Michaelovi. Sám si ještě ale určil režiséra - tím nebyl nikdo jiný, než Miloš Forman, který nakonec vytvořil notoricky známý a pěti Oscary ověnčený Přelet nad kukaččím hnízdem. Sám Kesey ho ale záměrně nikdy neviděl, dokonce se nechal slyšet, že ho přímo nesnáší, a to proto, že vypravěčem nezůstal Bromden.

Po úspěchu Vyhoďme ho z kola ven si Kesey mohl vybírat, co napíše příště. Rodinný život mu klapal, a tak napsal právě rodinný příběh. Tak mě někdy napadá poprvé vyšlo v roce 1964 a vypráví o svérázné dřevorubecké rodině Stamperů, v níž se chce každý prosadit po svém. Sám autor prohlašoval, že tak dobrou knihu jako tuto už nikdy nenapíše, a snad i proto si po vydání druhého románu koupil starý školní autobus, do kterého naložil partu svých hipízácko-beatnických kamarádů - říkali si Merry Pranksters - a vyrazil napříč USA do New Yorku, kde měl knihu prezentovat. Byl to road trip v každém slova smyslu, Kesey si na něm dokonce s jistou Carolyn Adams zadělal na nemanželské dítě, ke kterému se posléze s požehnáním své ženy přiznal, ačkoliv Carolyn ho vychovávala se svým manželem Jerrym Garciou.

Jak Kasey stárnul, věnoval se právě své rodině víc a víc. Psal reportáže nebo kratší povídky. V roce 1984 ho zasáhla tragédie, když jeho dvacetiletý syn Jed, který se rovněž věnoval wrestlingu, utrpěl těžké poranění hlavy, v jehož důsledku zemřel. O šest let později Kenovi Keseymu diagnostikovali cukrovku. Ještě jednou pak svolal část Marry Pranksters a společně vyrazili na menší tour s hudební show inspirovanou ztripovanými příběhy z jejich mládí. V roce 1997 se spisovatelův zdravotní stav rapidně zhoršil a v roce 2001 musel podstoupit operaci, které ho měla zbavit nádoru na játrech, zákrok ale nepřežil. Bylo mu 66 let.

Podobné články

Doporučujeme

Další články