Vyplať nás z apokalypsy, Jeffe
Při požáru katedrály Notre-Dame se bohatí lidé mohli přerazit, aby přispěli na její renovaci. Protože je to jednak dobré PR a jednak je ta budova jednou z nejcennějších kulturních památek historie lidstva, takže… samozřejmě, že se na ni přispívalo. Na sociálních sítích ale není nikdy nikdo spokojen s ničím, takže se našli edgelordi, kteří vykřikovali něco o tom, že na starý barák se prachy najdou, ale na záchranu planety nikdo nedá ani vindru.
To samozřejmě není pravda, na boj proti klimatickým změnám řada bohatých lidí a obzvlášť hodně bohatých lidí přispívá ve velkém a často. Bill Gates, Warren Buffet, Richard Branson... Jenomže “ve velkém a často” nemusí na záchranu planety stačit. Zvlášť pokud to vypadá jenom jako jedno velké margetingové gesto.
Vezměme si poslední příklad, o kterém se aktuálně mluví - Jeff Bezos, nejbohatší a nejplešatější člověk planety, majitel Amazonu a deníku Washington Post, zarputilý odpůrce Donalda Trumpa a jeho neekologické politiky, oznámil světu, že chce ze svých financí vyhradit deset miliard dolarů na boj s klimatickými změnami. Je to druhý největší finanční obnos, který kdy byl za tímto účelem v jedenadvacátém století vyhrazen.
Zatím to zní dobře, že? Důležité je ale vědět i to, že tahle zpráva přišla poté, co byl Amazon dlouhou dobu kritizován za své neopatrné chování k planetě. Důležité je vědět, že deset miliard dolarů je zhruba sedm procent Bezosova celkového vlastnictví. A taky je důležité si uvědomit, že “vyhradit si deset miliard pro boj s klimatickými změnami”, neznamená, že by Jeff zítra hodil svých deset miliard cash na nejbližší pobočku Greenpeace. Bezos může svých deset miliard utrácet jakým způsobem bude chtít, jak dlouho bude chtít.
Prachy kazí ovzduší
Problém s miliardáři je ten, že podle některých vědců právě oni jsou hlavní příčinou toho, že je planeta tak strašně v hajzlu. Se změnou klimatu už se dávno dalo něco dělat, jenomže spousta miliardářů závisí na fosilních palivech a ta samá spousta miliardářů je ochotná nechat shořet Austrálii, než aby se museli rozloučit se svou nahoru vedoucí křivkou finanční produktivity. A protože právě oni jsou hlavními lobbistickými hráči mezinárodní politiky, vysoce postavení politici Trumpova typu je budou bránit, protože potřebují prachy na své znovuzvolení.
Samozřejmě, že existují hráči i ve světě fosilních paliv, kteří se snaží páchat dobro. Říkali jsme, že Bezosových deset miliard je druhý největší obnos určený na ekologické účely v jednadvacátém století. Ten největší pochopitelně věnoval Warren Buffett své milované Nadaci Billa a Melinky Gatesových. Buffett taky kromě toho, že s Gatesem doslova vymýtili dětskou obrnu (!) otáčí svou holdingovou společnost Berkshire Hathaway směrem k obnovitelným zdrojům.
Ozývají se ale i hlasy, které říkají, že situace se na planetě bude zhoršovat i přes pomoc miliardářů. Expert na globální oteplování a jeho geopolitcké důsledky, profesor Johan Rockström ze Stockholmské university například říká, že dokud bude jedno procento světové populace vlastnit čtyřicet procent světového majetku, nikam se nehneme. Peníze od miliardářů by se podle něj měly investovat nejenom do pokusu zastavit globální oteplování teď, ale třeba do vzdělávání, aby další generace neopakovaly naše chyby. Mimochodem, přečíst tenhle odstavec by způsobil Václavu Klausovi infarkt.
Nejen levičáci ze Švédska ale volají po “miliardářské dani” určené speciálně na boj s klimatickými změnami. Třeba americký miliardář a zakladatel Tesly a SpaceX Elon Musk se domnívá, že by bylo fajn mít oficiální úřad, který klimatické problémy řeší a mohl by být financován speciální daní pro miliardáře.
Ale to přes lobbisty fosilních paliv pravděpodobně nikdy neproskočí, protože lidstvo a USA obzvlášť mají tendenci neposlouchat ty nejchytřejší lidi okolo. U Muska to platí obzvlášť, toho nikdo neposlouchá, ať mluví o čemkoli - ekologii, nukleární fúzi nebo o tom, jak je umělá inteligence nebezpečná. Jenže Elon může jednou prostě tuhle ušpiněnou a roboty ovládanou planetu opustit, my ostatní tu zůstanem trčet.