Nedělejte ze sebe zbytečně blázny

Zprávu o tom, že se do běžné mluvy dostává slovníček z psychiatrických ordinací a léčeben, přinesl francouzský deník Le Monde. List uvádí, že zatímco je pro lidi těžké mluvit například o rakovině, tak o psychických poruchách hovoří celkem snadno. Pokud se necítíte psychicky dobře, je dobré o tom mluvit, ale nejlépe s odborníkem.

Laici často za duševně nemocného označují i toho, kdo trpí pouhými výkyvy nálad. Pro pacienty, kteří mají skutečně bipolární poruchu, je těžké, když o této nemoci slyší na každém kroku. Když se někdo jeden den usmívá a druhý den mračí, neznamená to, že trpí závažnou duševní chorobou. „To je spíše dystymie,“ uvádí věc na pravou míru psychiatr Jan Cimický a dodává: „U bipolární poruchy jde o dlouhodobější změnu nálady, nejde o střídání během dne. Může jít o období dnů, týdnů, ale i několik měsíců, než se stav vrátí do normy. Jestliže kolísá nálada, jedná se spíše o záležitost vrozenou a tito lidé mohou být skutečně někdy veselí, někdy smutní, ale nemělo by to mít nikdy takovou hloubku jako bipolární porucha.“

O bipolární poruše se mluví hodně kvůli odkazům na ni ve filmové a seriálové produkci. Vzpomeňme populární americký špionážní seriál Homeland (u nás Ve jménu vlasti), ve kterém agentka CIA Carrie Mathison polyká léky na bipolární poruchu. V manický fázích ji totiž tato duševní porucha nutí činit neuvážená rozhodnutí, kvůli kterým se dostává do nebezpečných situací.

Jestli vám přijde, že se dříve tolik o bipolární poruše nemluvilo, nebo že se o ní nemluvilo vlastně vůbec, máte dobrý postřeh. Jistě jste ale často slýchali pojem maniodepresivní psychóza, zejména pokud jste si pustili film Woodyho Allena. „Maniodepresivní psychóza je jen starší název pro bipolární poruchu,“ vysvětluje Cimický.

„Bipolární porucha je závažné duševní onemocnění, které se především projevuje poruchami emocí. Jsou narušeny oba prvky polární emoce, tj. smutek a radost neboli veselost,“ uvádí Cimický a doplňuje: „Depresivní část je charakteristická hlubokým útlumem motoriky, myšlení a hlubokým smutkem. Na opačném pólu se nachází manická část, pro kterou je typická elace nálady, zrychlené myšlení a zrychlená motorika. Přesně zrcadlový obraz předchozího stavu.“

GALERIE Závažné duševní poruchy

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Syndrom vyhoření je jako vyčerpaná studna

Deník Le Monde si také všímá syndromu vyhoření a depresí. Lidé se nestydí říct, že trpí syndromem vyhoření, ale už si nejsou většinou schopni připustit, že mají deprese. Zatímco deprese se ve společnosti nenosí, syndrom vyhoření ano.

„Mezi syndromem vyhoření a depresemi je velký rozdíl,“ uvádí Cimický, „syndrom vyhoření je vyčerpání," vysvětluje lékař a připodobňuje jej k vyčerpané studni. Ze studny čerpáte a čerpáte vodu, a najednou zjistíte, že tam už žádná další voda není, že zůstává jen bahno na dně, jenomže vodu potřebujete a problém je na světě.

„Se syndromem vyhoření se obvykle setkáváme u lidí, kteří dělají práci, která se stereotypně opakuje. Může jít o dělníky u pásu, ale i učitele a lékaře. Může to dojít tak daleko, že přestanou mít rádi práci, kterou dříve dělali s láskou. Začnou se jí vyhýbat,“ říká doktor Cimický. Jako typický příznak uvádí to, že lidé utíkají od vlastního smyslu práce a věnují se nějaké okrajové činnosti, například administrativě. Práce už jim nepřináší radost jako dříve, ale naopak je unavuje a nemají do ní žádnou chuť. Problémy se začínají kupit. „Tito lidé jsou podráždění, začínají se vyhýbat přátelům, izolují se,“ vybírá doktor Cimický z komplexu příznaků, které jsou způsobeny nadprahovou zátěží, co vedla k vyčerpání organismu.

Kdy je to schizofrenie?

Jako poslední termín jsme si od Cimického nechali osvětlit schizofrenii. „Touto duševní chorobou trpí zhruba 1 % obyvatel, což je vysoké číslo. Ale ne u všech propukne v plné míře.“

Z filmů si lidé odnesli, že schizofrenici mění osobnost a nepamatují si, co udělali. Z toho důvodu si nepřipouštějí, že mají schizofrenii, když trpí například sluchovými halucinacemi, paranoidními či bizarními bludy. Což je špatně. „Nejčastějším příznakem je porucha myšlení a vnímání. Pro poruchu myšlení jsou charakteristické bludy, kdy člověk tvrdí věci, které nejsou normální, například že je pronásledovaný na každém kroku. Poruchy vnímání, to jsou halucinace sluchové nebo zrakové,“ shrnul příznaky paranoidní schizofrenie doktor Cimický.

A zde si můžete přečíst o tom, že Češi nakupují nápoje v PET lahvích za tisíce, aby mohli darovat koruny.