fb pixel Jak vojensky zaútočit bez hrozby války: První omezený vojenský útok nechal provést Reagan proti Kaddáfího Libyi – G.cz
Vyhledávání

Jak vojensky zaútočit bez hrozby války: První omezený vojenský útok nechal provést Reagan proti Kaddáfího Libyi

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Když v roce 1986 zabila bomba atentátníka dva americké vojáky v západním Berlíně (a mnoho dalších zmrzačila), nenechala na sebe vojenská odveta dlouho čekat. Všechno ukazovalo, že akci nechal provést libyjský diktátor Muammar Kaddáfí. V reakci na berlínský útok rozhodl americký prezident Ronald Reagan o leteckém bombardování Libye, které se stalo prvním „omezeným vojenským útokem“ v historii…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 22.10.2020, 15:02

Masakr na diskotéce

Pokud dojde k útoku na americké zájmy či jejich spojence ve světě, má americká vláda několik možností, jak zareagovat. V posledních 30 letech většinou americký prezident nařídí provést raketový či letecký útok omezeného rozsahu proti pozicím nepřítele. Naposledy jsme toho mohli být svědky v roce 2018 a 2019, kdy po chemických útocích syrského režimu Bašára Asada provedla americká armáda po rozkazu Donalda Trumpa raketové útoky proti syrským pozicím. Jedná se o poměrně účinný nástroj, jakým může americká vláda reagovat proti nepříteli bez nutnosti vést zdlouhavou vojenskou kampaň či snad i válku.

Prvním takovým útokem byla operace El Dorado Canyon, která proběhla z popudu prezidenta Ronalda Reagana v roce 1986. Napjaté libyjsko-americké vztahy, které prudce zhoršovala podpora evropských teroristů ze strany režimu plukovníka Muammara Kaddáfího, se po celou dobu Reaganovy vlády stále vyostřovaly. 5. dubna 1986 explodovala na západoberlínské diskotéce La Belle bomba, která si vyžádala 3 lidské životy a 229 zraněných – 2 ze zabitých a řada zraněných byli členové americké vojenské posádky ve městě a vzhledem k tomu, že byl klub navštěvován především americkými vojáky, bylo jasné, že se jednalo o promyšlený útok na americkou armádu. Poté, co byla zachycena zpráva směřující na libyjskou ambasádu ve východním Berlíně, bylo jasné, že byl útok proveden a nařízen libyjskou vládou.

Varování z Itálie zachránilo Kaddáfímu život

Americký prezident Ronald Reagan byl odhodlán vyslat Kaddáfímu jasnou zprávu – útok na americké cíle se neobejde bez tvrdé americké odpovědi. Několik dní po útoku a pečlivém jednání s klíčovými poradci se Reagan rozhodl pro limitovanou vojenskou akci, která spočívala v přesných leteckých útocích na vybrané pozice Kaddáfího režimu. Kromě vojenských letišť a kasáren bylo rozhodnuto i o útoku na samotného libyjského diktátora.

Spojené státy požádaly své evropské spojence o poskytnutí letišť, což bylo překvapivě odmítnuto – bylo proto rozhodnuto vést útok ze základen ve Velké Británii, což se setkalo s dalším problémem. Jak Španělsko, tak i Francie odmítly povolit americkým stíhačkám přelet nad svým územím, a tak museli američtí piloti obletět celý Pyrenejský poloostrov skrz Gibraltarskou úžinu. To si vyžádalo komplikované doplňování paliva v letu.

15. dubna 1986 zasáhly americké letouny Libyi, což si vyžádalo ztrátu dvou amerických letců, kteří byli sestřelení libyjskou leteckou obranou. Zbytek letounů se vrátil (až na jedno nouzové přistání) zpátky na britskou půdu. Celý útok trval pouhých 12 minut, během kterých bylo dosaženo všech cílů mise. Přestože byl zasáhnut Kaddáfího komplex, překvapivě se diktátorovi podařilo uprchnout. To vedlo ke spekulacím, že byl před útoky varován. Až po letech se zjistilo, že jen několik minut před útokem dostal Kaddáfí varovný telefonát od italského premiéra Bettina Craxiho, který měl s Američany napjaté vztahy. Kaddáfí přesto veřejně oplakával smrt své dcery Hany, i když se později ukázalo, že jeho údajná dcera útoky přežila.

Věrná Margaret

Americký útok si vyžádal kritiku jako nepřiměřený zásah proti suverénnímu státu, i když překvapivě nedošlo k žádné větší reakci ze strany Sovětského svazu, který měl s Kaddáfím vlastní problémy. Naopak došlo ke zlepšení britsko-amerických vztahů, kdy premiérka Margaret Thatcher jako jediná zástupkyně spojenecké země pomohla s útokem poskytnutím letišť. Kaddáfí se pak bizarně prohlásil za vítěze „války proti Americe“ a na oslavu svého legendárního vítězství nad světovou velmocí přejmenoval zemi na Velkou libyjskou arabskou lidovou socialistickou džamáhíríji. Tento omezený letecký útok pak posloužil jako precedent všem dalším americkým prezidentům, kteří chtěli poslat jasnou zprávu svým nepřátelům, že provokace se neobejdou bez potrestání. Ať už to byl Bill Clinton v roce 1998 s bombardováním Afghánistánu či Donald Trump při útocích na Sýrii.

Podobné články

Doporučujeme

Další články