„Ve Švédsku máme v současné době ne první, ale dokonce již druhou generaci nekuřáků,“ uvedl bývalý předseda Světové zdravotnické organizace WMA Anders Milton na pražské premiéře snímku How Sweden Quit Smoking (Jak Švédsko přestalo kouřit). „Švédský přístup by mohl zachránit život stovkám tisíc Evropanů,“ dodal uznávaný lékař. Není to tak dávno, kdy kouření bylo prakticky neodmyslitelnou součástí života. Cigaretu bylo možné si zapálit v restauracích, kinech nebo prostředcích veřejné dopravy včetně letadel. Vědecké poznání dopadů kouření na zdraví, konkrétně na vznik kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny plic a s tím spojených enormních nákladů na poskytování zdravotní péče nicméně otočily celosvětovým kormidlem přístupu k cigaretám. Státy napříč kontinenty vyvíjí nemalé úsilí, aby život ohrožující neřest svých občanů omezily.

Zemí, která v oblasti boje s kouřením hraje světový prim je Švédsko. O tom, jak ve skandinávské zemi dosáhli fenomenálního úspěchu pojednává film How Sweden Quit Smoking, který měl minulý týden premiéru na půdě Anglo-American University in Prague.

„Snímek je takovým naším upřímným vyznáním Švédsku, které dosáhlo naprosto obdivuhodného úspěchu a nyní se pyšní nejen nejmenším počtem kuřáků v populaci v rámci EU, ale také nejmenším počtem diagnostikovaných případů rakoviny plic,“ uvedl před premiérou filmu Federico Fernández, předseda organizace We Are Innovation a zároveň producent snímku. „Švédi dosáhli toho, čeho zbytek EU možná dosáhne za šestnáct let. Proč? Protože k dobré regulaci přidali inovaci a nechali inovaci dělat to, k čemu ji na světě máme – zlepšovat lidské životy. Pomocí inovatiních alternativ k cigaretám snížili počet kuřáků na minimum, přičemž tento trend i nadále pokračuje,“ dodal Fernández.

Odpovědí na otázku, který si film polského režiséra Tomasze Agenckiho ve svém názvu klade, tedy: „Jak přestalo Švédsko kouřit?“ je snus. Orálně užívaný tabák, který se vkládá pod ret má v zemi tradici trvající několik staletí a pro Švédy se stal přirozenou alternativou k cigaretám. „Snus byl dříve výsadou hlavně dělnické třídy a námořníků. Situace se začala otáčet na přelomu 60. a 70. let minulého století, kdy s jeho užíváním začali studenti, tak trochu jako součást vzdoru vůči generaci svých rodičů – kuřáků. Následně užívání snusu otevřeně přiznávali i švédští fotbalisté a hokejisté, což postupně inspirovalo lidi napříč populací, aby zanechali kouření a zvolili alternativu,“ popsal na premiéře historii švédského úspěchu v boji proti kouření lékař Anders Milton, někdejší předseda Světové zdravotnické organizace WMA.

Hlavním důvodem, proč Švédové v průběhu let přešli od cigaret ke snusu, je pak podle doktora Miltona fakt, že na rozdíl od cigaret nezpůsobuje rakovinu. „Není to nikotin, co vás při kouření zabije, ale dehet a zplodiny vzniklé spalováním tabáku. Počet uživatelů nikotinu je ve Švédsku zhruba na evropském průměru, ale lidé si jej nedopřávají z cigaret. Proto má Švédsko celoevropsky nejnižší počet nově diagnostikovaných nádorových onemocnění plic,“ vysvětluje Milton s tím, že neplatí rozšířená obava z toho, že by orální užívání tabáku způsobovalo rakovinu ústní dutiny. „Je to vyvrácený mýtus, i u tohoto typu rakoviny je Švédsko na spodku žebříčku nově diagnostikovaných případů,“ dodává Milton.

anders_milton_na_projekci_filmu_v_praze_1.jpg

(Foto: Herda)

Ještě větší změnu směrem ke snižování rizik spojených s užíváním nikotinu pak ve Švédsku způsobily nikotinové sáčky, které na rozdíl od snusu ani neobsahují tabák. „Co se míry rizikovosti jejich užívání týče, jsou někde na úrovni nikotinových náplastí a žvýkaček, které v rámci odvykání kouření mnohdy předepisuje lékař. Kdyby se Švédský přístup podařilo přenést do ostatních evropských zemí, zachránilo by to stovky tisíc životů. Ročně v Evropské unii na rakovinu plic zemře takřka čtvrt milionu lidí. Většina z nich by mohla žít i nadále,“ uzavírá Milton.