Barbarella proti zlu!
Nebojácná, zásadová, citlivá a smyslná – taková je intergalaktická průzkumnice Barbarella, která vyslyší prosbu prezidenta Země a vydá se zhatit plány zlotřilého vědátora Durana Durana, aby zachránila svět. Během této mise se setká s roztodivnými mimozemskými tvory, navštíví komnatu snů, labyrint lásky či smrtící domeček pro panenky, okusí vodní dýmku s příchutí esence muže, ale také utahá stroj na rozkoš. Ano, ikonická komiksová hrdinka s nesnázemi bojuje pomocí vlastního těla a krásy. Ale můžeme jí to mít vůbec za zlé? Ačkoliv z dnešního pohledu je postava, kterou na plátně ikonicky ztvárnila Jane Fonda, trochu problematická, pro svou nezávislost a sexuální otevřenost je dodnes chápana jako popkulturní feministická hrdinka.
Eroticky laděný, surreálný snímek Rogera Vadima je prvním celovečerním snímkem o komiksové postavě ženského pohlaví. Natočit jej ale nebylo vůbec snadné, a to nejen kvůli složitým trikovým efektům, ale právě i proto, že najít herečku, která by roli promiskuitní kosmonautky Barbarelly přijala, se ukázalo jako problém. Odmítly ji Sophia Loren i Raquel Welch. Když se ji tedy producent Dino de Laurentis pokusil vnutit vycházející hvězdičce Virně Lisi, rozplakala se, zrušila svůj hollywoodský kontrakt a vrátila se zpět do Itálie.
Nakonec se toho zhostila právě Jane Fonda, ale i ona s odstupem času volby dost litovala. Dokonce natolik, že přiměla svého manžela, digitálního magnáta Teda Turnera, aby film koupil a strčil ho do archivu. Mělo to ale i své nevýhody; pokaždé, když se dvojice pohádala, zavolal Turner do své televize Superstation WTBS a přikázal Barbarellu pouštět, jednu dobu ji stanice vysílala dokonce čtyřikrát týdně. Definitivně se snímek zpět na světlo dostal v roce 1991, kdy se Fonda a Turner rozvedli.
Legendární kousek se dočkal takového úspěchu, že i u nás jej tři roky po světové premiéře zakoupila Ústřední půjčovna filmů, což je celkem zvláštní, vzhledem k tomu, že tehdy vidět americký snímek v československé televizi či v kině bylo svátkem. Film je navíc plný erotických scén a komiks byl totalitním režimem vnímán jako typicky americký úpadkový žánr. Přesto byl film u nás uveden a plakát k němu nakreslil Kája Saudek. Ten dokonce do vlaštovky vlevo vepsal nápis „Muriel a Andělé“ odkazující k prvnímu dílu jeho nejslavnějšího grafického románu. Saudek jej vytvořil společně se scenáristou Milošem Macourkem.