O víkendu bylo Kokořínsko chráněno před migranty, anarchisty, kolaboranty, Židy i globalisty. Proběhlo zde totiž zimní soustředění Dělnické mládeže, které zahrnovalo i kurz prežití v přírodě. Akce se zúčastnilo spousta prima lidiček, kteří v lese opékali buřty, hlídali českou vlajku a užili si prima vlasteneckou pohodu.
Vlastenci na výletě
Čeští samozvaní vlasteneci už nejsou, co bývali. Čekali byste od nich spíš pořádání hromadných bitek s punkáči, organizávání pochodů romskými ghetty a házení zápalných lahví do domů, kde se vaří pervitin, jenže oni se místo toho prochází v lese na Kokořínsku 6a pak se tím chlubí. Nyní je samozřejmě řeč o Dělnické mládeži, která se tento víkend rozhodla, že přespí v lese a naučí se rozdělat oheň bez použití zápalek a zapalovače.
Ano, je to tak. Dělnická mládež v čele s předsedou Martinem Aubrechtem, který se nedávno mediálně proslavil tím, že začal kritizovat SPD kvůli zákazu domobrany, se chová jako skautský oddíl. S tím rozdílem, že je jim v průměru okolo čtyřiceti let a je jich pět a půl. Přesto ve svém vlasteneckém boji setrvávají a prezentují svůj patriotismus v CHKO Kokořínsko, kde se setkávají s krásami naší přírody. „V sobotu odpoledne jsme vyjeli vlakem z Mělníka do Lhotky u Mělníka, která leží přímo na hranici Kokořínska. Vyšli jsme po červené turistické značce Kokořínským dolem, proti proudu potoka Pšovky směrem na sever. Cestou kolem krásných pískovcových skal a zamrzlých rybníků jsme měli krátké pauzy, kde jsme si ukazovali triky pro přežití v přírodě a výbavu do přírody, kterou jsme měli s sebou,“ popisuje předseda DM svou dobrodružnou výpravu, která připomíná spíše Foglara než naštvaného nacionalistu.
Nakonec nás ještě předseda ve své zprávě ujistil, že se všichni zvládli nasvačit a následně se utábořit v jeskyni, kde si při opékání buřtů povídali o politice. „Přišla řada i na politickou debatu, při které jsme se všichni shodli na tom, že je potřeba zničit prameniště hniloby liberální společnosti, ve které žijeme,“ zmínil se jen tak mimochodem pan předseda Aubrecht, a pak pokračoval dál svou historku s hlídáním vlajky a udržování ohně přes noc.
Nakonec jsme od předsedy Dělnické mládeže dozvěděli, že vše dobře dopadlo, nikdo se s nikým nepopral a nikomu se nic nestalo. Tomu říkáme happy end s přidanou vlasteneckou hodnotou. Skoro nám to připomnělo jednu kapitolu z knihy Hoši od Bobří řeky.
Podobné články
Jan StudničkaDoporučujeme
