Tento týden došlo ve Fakultní nemocnici v Ostravě k obrovské tragédii. Člověk, který jak se ukazuje, měl pravděpodobně v hlavě to, že je nemocný a nedostává se mu adekvátní léčby, se rozhodl, že si situaci se světem vyřeší po svém. Šel a vystřílel čekárnu s pacienty. Na místě zůstali 4 mrtví, další 3 lidé pak svým zraněním podlehli v nemocnici. Celá republika zůstala otřesena.
Každý den potkáváme spoustu cizích lidí. Chodíme po ulicích, jdeme na nákup, rádi zajdeme do kina nebo divadla. Jezdíme MHD a také samozřejmě občas vyhledáme lékaře, musíme do nemocnice. Právě nemocnice, kam se de facto všichni obracíme s důvěrou, že nám právě tam pomůžou, se stala cílem šíleného střelce. Zaútočil nečekaně, ale plánovaně.
Zajímalo nás, co se v hlavě těchto, bezpochyby narušených jedinců děje a zda jde situaci předem odhadnout. Obrátili jsme se proto opět na klinického psychologa profesora Radka Ptáčka, aby nám odpověděl v této souvislosti na pár dotazů.
Klasická otázka, pane profesore, dá se tato situace vůbec předvídat?
"Takovéto situace se dají předvídat naprosto minimálně."
"Opět musím říct, že možnosti jsou mimořádně omezené. Lze odhadnout jistou míru rizika - ve smyslu dispozice, a to u specificky definované populace jako jsou například delikventi, ale tyto odhady jsou stále na úrovni předpovědi počasí. Odhadnout míru rizika násilného chování u doposud normální jedince je téměř nemožné."
Co vede člověka k tomu, že sáhne po tomto úplně krajním řešení?
"Tímhle si lámou hlavu sociální vědci a bezpečnostní analytici po celém světě. Může to být od fanatického ideového nebo náboženského přesvědčení až po doslova zkrat v těžké situaci, ve které se sejde řada dalších situačních okolností."
Myslíte si, že jsou lidé v současné době víc násilničtí, že jim přijde normální řešit problémy agresivně?
"Násilí se ve společnosti stále více jako norma akceptuje, což také souvisí především se současným vlivem a dosahem médií."
Hraje nějakou roli například násilí ve filmech, počítačové hry? Nedá mi nevzpomenout například film Joker, který jasně ukazuje, že zlo plodí zlo...
"Televize jsou zaplavené detektivkami, kina thrillery a horory. To nám dává podvědomý pocit, že násilí a násilné řešení je něco, co do běžného života patří. Je to také mediální pozornost, která se podobným činům věnuje. Ta bohužel může být často inspirací pro některé jedince."
Neměli bychom se obávat, že se veřejnost začne čím dál víc radikalizovat?
"Nejsem sociální prognostik, ale z psychologického hlediska jsme v době, kdy nejen v České republice, ale i ve světě začínají sílit radikální až extrémistické názory a hnutí. Doba přináší řadu nových jevů, kterým nerozumíme a přiklonit se k silnému vůdci a jasně formulovanému názoru pro některé lidi může být velmi svůdné."
Jak tenká je vlastně hranice mezi poklidnou demonstrací a boji na barikádách?
"Mávnutí motýlích křídel… . Může to být jedno slovo, jedna facka, jeden nešťastný výstřel. Ve vyhrocené atmosféře mají lidé k násilí vždy blíže."
To, co se tento týden stalo je pro nás nepochopitelné. Nejde však o selhání systému, takto jednal zjevně duševně vyšinutý jedinec. Vrah z Ostravy posléze sám obrátil zbraň proti sobě a před zraky policistů se zastřelil. Pravdu, co ho k děsivému řádění se tak už nikdy stoprocentně nedozvíme.
Podobné články
Jan Fiedler
Doporučujeme
Martin Miko
