Dne 20. června roku 1963 se v Ženevě Spojené státy a Sovětský svaz dohodly, že v zájmu snížení hrozby náhodné jaderné války zřídí mezi oběma státy komunikační systém "horké linky". Tato dohoda byla malým krokem ke snížení napětí mezi Spojenými státy a SSSR po raketové krizi na Kubě v říjnu 1962, která oba státy přivedla na pokraj jaderné války.
Kubánská krize
Potřeba téměř okamžité a nepřetržité komunikace mezi vládami USA a Sovětského svazu se ukázala během kubánské krize v říjnu 1962. Spojené státy zjistily, že Sověti budují na Kubě raketové základny schopné odpalovat rakety s jadernými hlavicemi.
Administrativa prezidenta Johna F. Kennedyho nakonec zavedla kolem Kuby námořní "blokádu", aby zabránila dodávkám takových raket. Případnému jadernému konfliktu se podařilo zabránit až poté, co sovětský vůdce Nikita Chruščov souhlasil s tím, že jeho země na Kubě jaderné zbraně nenainstaluje.
Hrozba třetí světové války
Na oplátku se Spojené státy zavázaly, že nebudou ohrožovat suverenitu Kuby. Před uzavřením dohody svět prožil několik velmi napjatých dnů čekání na to, zda začne třetí světová válka.
Ve snaze snížit napětí vyvolané říjnovou krizí v roce 1962 a snad i zabránit budoucím nedorozuměním, která by mohla vyvolat jaderný konflikt, se Spojené státy a Sovětský svaz v červnu 1963 dohodly na zřízení "horké linky".
Horká linka
Jednalo se o nepřetržité komunikační spojení mezi Washingtonem a Moskvou. Prezident Kennedy prohlásil: "Tento věk rychle se měnících událostí vyžaduje rychlou a spolehlivou komunikaci v případě nouze." Dohoda byla "prvním krokem, který má pomoci snížit riziko, že k válce dojde náhodou nebo chybným odhadem".
Systém byl zaveden několik měsíců po podpisu dohody. Linka byla mediálně označována jako „rudý telefon“, přestože spojení nebylo telefonické. Kromě toho, že komunikační linka sloužila jako dramatická rekvizita ve filmech, naštěstí nikdy nemusela být použita k odvrácení jaderné války.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
