Historie politických Pirátů: Začalo to ve Švédsku, impuls k založení strany dal spor o ilegální stahování – G.cz
Vyhledávání

Historie politických Pirátů: Začalo to ve Švédsku, impuls k založení strany dal spor o ilegální stahování

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Tento víkend nás v Ostravě čeká celostátní sraz České pirátské strany, na kterém se dozvíme, jak to bude s Jakubem Michálkem, jestli si Ivan Bartoš udrží svoji pozici předsedy nebo zda si v posledních letech ostře sledovaná partaj neodhlasuje vlastní rozpuštění. Pojďme si přetím připomenout historii Pirátů, která sahá až do Švédska.

Martin Miko
Martin Miko 10.1.2020, 10:20

Jak to bylo s Piráty?

První politická strana na světě, která se mohla pyšnit přívlastkem pirátská, byla v roce 2006 ve Švédsku založená Pirátská strana neboli Piratpartlet. Ta se oproti své politické konkurenci snažila vymezit vůči omezování občanských svobod v souvislosti s autorskými právy. Název vznikl i díky soudnímu procesu se serverem The Pirate Bay. Na základě tohoto impulsu se začaly pirátské strany zakládat po celé Evropě. Programem stran bylo zreformovat právní předpisy, které se týkaly občanských práv, patentů, soukromí na internetu, svobody sdílení informací a transparentnosti státní správy. Pirátská strana by se měla identifikovat i tím, že je středovou stranou s liberálními názory.

U nás byla Česká pirátská strana založena v roce 2009 počítačovým programátorem Jiřím Kadeřávkem, ze kterého se posléze stal řadový člen. Prvním zvoleným předsedou strany byl Kamil Horký. V rámci prvního celostátního zasedání v říjnu téhož roku se rozhodlo o tom, že předsedou bude zvolen Ivan Bartoš, který je v této pozici dodnes. Program České pirátské strany byl v podstatě totožný s tím v jiných zemích. V roce 2010 strana vystoupila proti novele autorského zákona, která chtěla zavádět povinnost ohlašovat koncerty na OSA a zvyšovat platby knihoven za kopírky. V dalších letech se Piráti vyjadřovali ke svobodnému internetu, cenzuře a svobodnému přístupu k informacím.

První úspěchy zaznamenali Piráti v senátních a komunálních volbách v roce 2012. Tehdy se stal Libor Michálek z koalice Pirátů, Strany zelených a KDU-ČSL senátorem. V roce 2014 uspěli v komunálních volbách hned v několika městech. Kromě Prahy se jednalo například o Brno a Mariánské Lázně.

Zlom nastal v roce 2017, když ve volbách do Poslanecké sněmovny získali Piráti 10,79 % hlasů, čímž se stali třetí neúspěšnější stranou, a to celkem se 22 mandáty. Tomuto úspěchu předcházela kampaň, které pomáhal i marketingový expert Jakub Horák. Piráti dokázali zaujmout originálním pojetím i heslem kampaně „Pusťte nás na ně!“.

V roce 2018 jim podařilo uspět v komunálních volbách, a to zejména ve velkých městech. V Praze dokázali vytvořit koalici a primátorem se nakonec stal Pirát Zdeněk Hřib. Loni jsme v rámci voleb do Evropského parlamentu byli svědky toho, jak se Pirátům podařilo bodovat se skoro 14 % hlasů, čímž strana získala 3 mandáty. Europoslanci se tak stali Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa.

Podobné články

Doporučujeme

Další články