Jedno z nejvíce diskutovaných témat je aktuálně případné prodloužení nouzového stavu v České republice v souvislosti s koronavirovou nákazou. Čím dál více se ze všech stran množí názory, že je to zbytečné. Na druhou stranu se ozývají hlasy pro jeho pokračování. Bude o něm jednat vláda, vše se řeší i na úrovni krajů. Na názor jsme se zeptali hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka, který je zároveň i 1. místopředsedou Rady Asociace krajů České republiky pověřený vedením Rady.
V čele Vysočiny stojí Jiří Běhounek (nestraník za ČSSD) coby hejtman již od roku 2008, kdy ve funkci nahradil Miloše Vystrčila (ODS). Od roku 2013 je také poslanec Poslanecké sněmovny PČR, kde zastává funkci místopředsedy Výboru pro zdravotnictví. Původní profesí je Jiří Běhounek lékař - ortoped.
Na Vysočině se ke dni našeho rozhovoru, což je 22. 4., nachází 165 nakažených nemocí COVID-19. Jak toto číslo hodnotíte?
Je to druhé nejnižší číslo mezi kraji a dáno je asi tím, že kraj je složen s mnoha malých obcí a největší město je Jihlava. Nebýt problému v Kynicích a Břevnici bylo by číslo ještě menší
Jak se na Vysočině epidemie koronavirové nákazy vyvíjí?
Zatím vývoj hodnotím jako velmi příznivý bez těžkých stavů a udržení minimálních atak v domovech důchodců a nemocnicích.
Jste jedním z krajů, ve kterých ve čtvrtek odstartuje trzv. chytrá karanténa. Co od ní čekáte a domníváte se, že se jedná o efektivní cestu pro zabránění šíření nákazy?
Očekávám mnohem rychlejší zjištění všech kontaktů pozitivně testovaného jedince a tím je šance šíření nákazy rychleji omezovat. Hodnocení bude možné po alespoň týdenním plném fungování chytré karantény.
Kroky vlády jsou velmi sledované, diskutované a kritizované. Jaký je váš názor po cca 6 týdnech, kdy Česko koronavir de facto ovládá?
Myslím že jsem v centru dění od samého začátku a můj dojem je bohužel ten, že mnohá věcná řešení byla zastíněna příliš chaotickým vysvětlováním a ne zcela jednoznačnými kroky, které jsou předmětem kritiky.
Velmi frekventovaná je otázka ochranných pomůcek, a to samozřejmě pro občany, ale hlavně pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, hasiče, policisty, prostě pro všechny v první linii. Jak se vám daří toto zajišťovat? Z jaké části pomohl a pomáhá stát, a z jaké části se musíte spolehnout na vlastní síly a zdroje?
Po centralizaci nákupů a prodeje jsme měli nedostatek ochranných prostředků, posléze co zásobování přešlo pod ministerstvo vnitra došlo k výraznému zlepšení. I my jako kraje jsme se snažily o nákupy a až nyní po naplnění výrobních kapacit především v Číně se nám podařilo dodávky od státu doplnit vlastními nákupy.
Cítíte nějaké zlepšení v této oblasti?
Ano, je již větší množství nabídek na různé ochranné prostředky.
Jaká je současně situace v nemocnicích na Vysočině? Před pár dny jste řekl, že je nutné, aby se nemocnice vrátily k plánovaným výkonům, a že původní opatření je třeba přehodnotit.
Ano postupný návrat k plánovaným operacím je žádoucí s přesně stanovenými podmínkami. Naše nemocnice se o to snaží.
Jsou obecně podle vás nemocnice a vlastně celé české zdravotnictví připravené na návrat k normálnímu chodu s tím, že by zvládly i případný nárůst nemocných s COVIDEM. Na možný nárůst pacientů upozorňuje například náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, ale i předseda UKŠ a ministr vnitra Jan Hamáček.
Bohužel to nelze dopředu odhadnout. Nemocnice jsou jistě schopny pružně reagovat a běžný provoz převézt na opětovnou krizovou činnost.
Včera vydalo 11 lékařů z Univerzity Karlovy výzvu, ve které chtějí, cituji: "zásadně zrychlit rozvolňování opatření – ve prospěch zdraví občanů, ekonomické a společenské stability a prosperity země." Šéf ČLK dal důrazně najevo nesouhlas. Jaký je váš názor? Jste nejen hejtman, ale sám jste lékař.
Jsme při názoru prezidenta ČLK, protože nejohroženější skupinou jsou zdravotníci. Myslím, že zde je přání otcem myšlenky a stav infekce není hodnocen reálně.
Celá republika nyní čeká, jestli budeme dál žít v nouzovém stavu. Politici rozhodně nejdou jednotní. Jaký je postoj krajů a také váš osobně a proč?
Kraje mají nejblíže k výkonné činnosti a vidí mnohá úskalí ukončení nouzového stavu. Nejsou to jen nákupy a komplex věcí které bez krizového řízení nejsou možné provádět. V tom případě ohrožujeme provozy sociálních služeb, výpomoc studentů, nasazení armády atd., protože ukončením nouzového stavu všechny činnosti končí.
Děkujeme za rozhovor.
A my uvidíme, zda bude Česko nadále setrvávat v nouzovém stavu či nikoliv. Vláda není jednotná v tom, zda bude Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu žádat.
Podobné články
Doporučujeme
Martin Miko
