fb pixel
Vyhledávání

Hans Asperger: Pediatr, který zkoumal a léčil, nebo pomáhal nacistům s vražděním?

Zdroj: Hans Asperger Stiftung

V roce 2005 byl 18. červen stanoven jako Autistický den hrdosti. Jedná se o poruchu vývoje sociální interakce a komunikace. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, jež způsobuje, že se člověk chová a myslí jinak než jeho vrstevníci. Má potíže v komunikaci, nedokáže adekvátně reagovat na běžné situace. Společnost často děti, které některou z poruch autistického spektra (PAS) trpí, považuje za nevychované, nezvladatelné. A to je velká chyba. Jednou z poruch autistického spektra je takzvaný Aspergerův syndrom, jenž své jméno dostal po rakouském pediatrovi Hansi Aspergerovi.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová Aktualizováno 19.6.2023, 07:18

Autisté jsou prostě jiní

Autisté, konkrétně ti co trpí Aspergerovým syndromem, mají problémy s navazováním přiměřených vztahů s druhými lidmi. Co si pod tím blíže představit? Tito lidé mají potíže v tom, jak mohou druhým lidem dát vhodným způsobem najevo, že je konverzace s nimi zajímá či naopak nezajímá. Nedokáží také správně vyhodnotit, kdy mohou vstoupit do konverzace druhých lidí nebo jak jim naslouchat. Cizí jim bývá také řeč těla. Jejich komunikační schopnosti jsou celkově slabé, jsou těžkopádní v komunikaci mimoslovní. Cizí jim bývá ironie a také můžou mít problém s projevy humoru. Nedokážou plně vnímat smysl běžných společenských formalit, jako je například přání druhým k narozeninám. Přizpůsobivost jim také činí problémy a s tím je spojené, že těžce nesou změny, a to obzvláště ty neplánované. Na druhou stranu jsou lidé s Aspergerovým syndromem čestní a spolehliví, respektují jasně daná pravidla a z toho i vyplývá, že jsou důslední. A rozhodně nenajdete moc lidí s tímto syndromem mezi fanoušky kolektivních her a zábav.

Objevení této poruchy se připisuje profesoru Hansi Aspergerovi, což byl rakouský dětský lékař. K uznání významu tohoto objevu došlo ale až po pediatrově smrti. Kdo ale byl tento muž? V literatuře je možné dohledat, že se narodil v roce 1906 v rakouském Hausbrunnu. Nicméně matrika narozených v Hausbrunnu v roce 1906 dítě shodného příjmení a jména neuvádí. A tak některé zdroje říkají, že se narodil ve Vídni nebo „nedaleko Vídně“.

Ten, který dal syndromu jméno

Medicínu ukončil ve Vídni roku 1931 a od roku 1932 tam pracoval na univerzitní dětské klinice. V roce 1934 pak přešel na univerzitní kliniku Lipské univerzity. Právě tam se z velké části zajímal o „psychicky abnormální“ děti a první vědecké výsledky publikoval v roce 1943. V roce 1944 se do Vídně vrátil a na univerzitě působil jako šéf katedry pediatrie. O dva roky později se stal ředitelem tamní dětské kliniky. Za svou kariéru byl také profesorem na dětské klinice v Innbrucku a vedl i dětskou SOS vesničku v Hinterbühlu.

Jeho osobnost má ale i svou temnější stránku. Podle studie rakouského historika lékařství Herwiga Czecha měl Asperger údajně v době nacismu posílat své pacienty do nechvalně známé vídeňské kliniky Am Spiegelgrund. Právě tam byly v rámci programu T4 metodicky zabíjeny duševně nebo fyzicky postižené děti. Co přesně program T4 znamenal? Jednalo se o tajný program vyvražďování postižených lidí v nacistickém Německu a také na jím kontrolovaných územích. Ideologicky byl založen na nacistické nauce o tzv. „rasové hygieně“. Toto systematické vyvražďování postižených bylo zahájeno v roce 1939 a k jeho oficiálnímu ukončení došlo v roce 1941 po protestech představitelů katolické církve. Program ale skrytě pokračoval dál, a to až do konečné porážky nacistického Německa. Celkem bylo v letech 1939–1945 v rámci zvráceného programu povražděno asi 200–250 tisíc postižených. A proč označení T4? Jednoduché vysvětlení – byla to zkratka berlínské adresy, na níž sídlilo vedení zodpovědné za průběh programu vedeného podle teorie, že pro rasově čistou společnost nemají lidé do programu zařazení žádnou cenu.

Na klinice Am Spiegelgrund bylo zabito celkem 789 dětí. Sám Asperger, který nebyl členem nacistické strany NSDAP, toto obvinění popíral a ještě v roce 1980 v projevu na Vídeňské univerzitě krátce před svou smrtí tvrdil, že předávat děti nacistům odmítal. Podle svých slov jej za to stíhalo gestapo. Akademici univerzity v anglickém Cambridge byli ale asi jiného názoru, protože v úvodníku vydání časopisu Molecular Autism poznamenali, že Hans Asperger „se vědomě stal zubem v soukolí nacistické vraždící mašinerie“ a také „součástí očí a uší Třetí říše“. Pokud je tohle skutečně pravda, tak se nemůžeme ubránit pocitu, že tento pediatr děti opravdu léčit a zkoumat neměl. Profesor Hans Asperger měl přitom sám dětí celkem 5. Zemřel v roce 1980.

Syndrom, který po tomto lékaři nese jméno, rozhodně není nijak neobvyklý a trpí jím celá řada známých lidí. Tuto poruchu měl například Albert Einstein, Wolfgang Amadeus Mozart, Thomas Alva Edison nebo Franz Kafka či Andy Warhol. Z těch současných pak můžeme jmenovat Billa Gatese, Boba Dylana, ale i klimatickou aktivistku Gretu Thunberg. V posledním jmenovaném případě to dost věcí vysvětluje.

Podobné články

Doporučujeme

Další články