EU se rozhoduje, koho od července pustí do svého prostoru, Číňany nejspíš ano, Amerika má smůlu – G.cz
Vyhledávání

EU se rozhoduje, koho od července pustí do svého prostoru, Číňany nejspíš ano, Amerika má smůlu

Zdroj: public domain

Evropská unie se snaží dát dohromady seznam zemí, kterým umožní cestovat dovnitř bloku, na možném seznamu je mezi jinými Čína a Vietnam, naopak Spojené státy a Brazílie povolení nedostanou. Brusel se snaží reagovat na neustále se vyvíjející se situaci kolem pandemie koronaviru.

Jan Studnička
Jan Studnička 24.6.2020, 13:22

Shortlist a blacklist

V Bruselu se experti pokoušejí sestavit cestovatelskou politiku Evropské unie na několik dalších týdnů až měsíců. Podle Timesů mají teď v podstatě dva možné seznamy s kandidáty, se kterými by mělo být pro EU bezpečné otevřít hranice. Na obou těch seznamech je například Čína a Vietnam. Porůznu se pak objevují takové státy jako Kuba nebo Uganda.

Naopak to vypadá, že ani na jeden ze seznamů se nedostala Brazílie, Rusko a ani Spojené státy. Deník upozorňuje, že ztráta styku s USA může mít pro obě zúčastněné unie dalekosáhlé geopolitické i kulturní následky, ale oficiální místa v Bruselu si stojí za tím, že rozhodnutí je postavena čistě na epidemiologických a vědeckých základech a nejde o rozhodnutí politické. Což by mělo obhajovat rozhodnutí nevpouštět americké občany, ale vpouštět návštěvy z Číny.

Faktem je, že není nic jednoduchého na tom vytvořit seznam zemí podle kritérií, které se neustále vyvíjejí a navíc předpokládat, jak bude situace vypadat za měsíc, za dva, když si pořádně nejsme jisti, jak v některých zemích vypadá situace teď. Odborníci se například domnívají, že v Jižní Americe epidemie koronaviru teprve nabírá na síle a “to nejhorší je teprve před námi”, co se do globálního počtu obětí týče. Latinská Amerika má totiž hustě obydlená města a často naprosto nedostačující zdravotnictví. I proto je Brazílie na cestovním blacklistu.

A se Spojenými státy to vlastně není o moc jiné. Ani jeden ze tří světových vůdců, tedy Trump, Putin, ani Bolsonaro, nejsou známí svou vstřícností k negativním krokům vůči jejich zemi, takže diplomaticky vzato může ještě celá situace nepříjemně eskalovat.

Finální rozhodnutí mají představitelé EU zveřejnit začátkem příštího týdne.

Za teplem

EU ale není jediná, která hraje nebezpečnou politiku cestovních banů kvůli bezpečí svých občanů. Včera večer obletěla svět zpráva, že Saudská Arábie silně omezuje počet lidí, kteří mohou letos podniknout hadždž, tedy pouť do Mekky, kterou by měl aspoň jednou za život absolvovat každý cesty schopný muslim.

Kluci se poprali v kopcích

Jednalo se o největší boj na indicko-čínské hranici za čtyřicet let. A udála se v údolí Galwan, tedy hluboko v Himalájích a na místě, kde se mocnosti střetly i v roce 1962, kdy spolu vedly válku. Na hranicích se dodržuje striktní zákaz používání střelných zbraní, protože to zavání ozbrojeným konfliktem a ten si nikdo nepřeje. Proto se do sebe obě strany pustily nablízko.

Vojáci byli vyzbrojeni pěstmi, noži, řetězy, ocelovými tyčemi, na kterých byly navařené hřebíky nebo byly omotané ostnatým drátem. Brutální bitva mezi desítkami až stovkami mužů skončila bezprostředně třemi úmrtími na indické straně s tím, že během dalších pár dnů podlehlo zranění dalších sedmnáct mužů, celkem tedy Indové přišli o dvacet chlapů.

Ztráty na čínské straně buď nejsou, ale spíš se nedostaly na veřejnost. Indové tvrdí, že útok byl vyprovokovaný a dokládají to tím, že Čína přitáhla do boje s kovovými zbraněmi a připravovala se dopředu, navíc Číňané v údolí posunuli svou hranici o nějakých třiadvacet kilometrů.

Území Galwanského údolí a komu vlastně má připadnout je nicméně velice sporné. A Čína v posledních několika měsících hodně tlačí na všechna, byť jen trochu sporná, území. Utahuje smyčku kolem Hong Kongu, tlačí na Tchaj-wan, dostala se do malého námořního konfliktu s Vietnamem a teď tlačí přes Střechu světa do Indie.

Indická odpověď

Indie v posledních několika letech pod vedením předsedy vlády Naréndra Modiho aspiruje na pozici světové velmoci a nechat se šikanovat Čínou do téhle role úplně nesedí, takže Modiho vláda je teď ve velmi náročném postavení.

Široká indická veřejnost chce po vládě, aby ostře reagovala, ale Modi se obává, že už takhle vyhrocený konflikt vyeskaluje v otevřenou válku. A přes své neustálé “tahanice” s Pákistánem, si nemůže dovolit riskovat otevřený konflikt s vojenskou mašinérií, jakou je Čína. Jeden z jeho ministrů se ale už včera nechal slyšet, že chtějí zasáhnout sousední lidovou republiku tam, kde je to bude bolet nejvíc. V peněžence. Indie volá po bojkotu čínských společností, odmítá kupovat čínské produkty a čínské televize létají z oken. Pandemie koronaviru stála Indii neskutečné množství pracovních míst, takže odpor k Číně bublá pod povrchem už řadu měsíců.

Jak armádní, tak státní představitelé obou zemí jsou ve spojení a snaží se deeskalovat konflikt. Ale třeba taková Čína přes své sliby pořád odmítá stáhnout jednotky z oblasti. Americké ministerstvo zahraničí se nechalo slyšet, že udělají všechno proto, aby se konflikt vyřešil mírově. USA zamýšlí podobný krok vůči Číně kvůli jejím zákrokům v Hong Kongu.

STŘECHA SVĚTA OD KRVE
Vkládat skript na konec článku: 
TÉMATA

Saudové v podstatě umožní cestu k poutnímu místu islámu pouze místním a počet osob se redukuje na tisíc. Jen pro představu, loni podniklo hadždž dva a půl milionů věřících z celého světa.

Podobné články

Doporučujeme

Další články