Energetici v době koronavirové: roušky a krizové plány. Hrozí blackout? – G.cz
Vyhledávání

Energetici v době koronavirové: roušky a krizové plány. Hrozí blackout?

Zdroj: archiv Elektrárny Chvaletice

Každý den se mluví a píše o hrdinství lékařů, zdravotních sestřiček, policistů a hasičů. A je to tak naprosto správně. Kdo jiný by měl být oslavován, než ti z první linie, kdo bez nadsázky nasazují své životy v boji proti pandemii koronaviru. Nemělo by se však zapomínat ani na druhou linii, která se stará o to, aby při celé té hrůze kolem nás vše fungovalo, jak má. Kromě prodavaček, vodařů či řidičů sem patří bezpochyby i energetici, díky kterým máme čím svítit a topit. Ale také „surfovat“ po netu, což je aktuálně velmi oblíbená činnost, jak si ukrátit čas v karanténě. Víte, jak dlouho by například vydržela fungovat bez elektřiny Praha? A jak jsou vlastně elektrárny v současnosti chráněné?

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 15.4.2020, 10:49

Život na elektriku

Životy jsou dnes tak dokonale na elektřinu, že už to vůbec nevnímáme. A tak i bez koronaviru jsou proto scénáře blackoutu, tedy stavu bez elektřiny, docela děsivé. Z minuty na minutu zapomeňte na veřejné osvětlení, semafory na křižovatkách, bankomaty, ventilace, klimatizace, metro, tramvaje, vlaky, ale také na výtahy a vůbec všechny dveře s elektrickým zámkem. Později si škrtněte i mobilní signál, Internet, dodávky pitné vody, veřejnou kanalizaci a obchody. Z civilizovaného světa se zničehonic stává středověk. A čím větší město, tím větší problém. Trochu jako z hororu, co?

Metropole si koneckonců tento stav před časem vyzkoušela - na Cvičení Blackout 2014 ukázalo, že bez elektřiny Praha přestane fungovat už po 5 hodinách a po 18 hodinách se octne v kritické situaci. A to se jednalo jen o cvičení. Svět už ale zažil situace, které "jen jako" nebyly. A blackouty už bohužel dávno nejsou specialitou rozvojových zemí, ale v poslední době čím dál častěji postihují i vyspělý Západ. Nevěříte?

A byla tma

Před rokem v Berlíně odstřihli od dodávek elektřiny technici při banální opravě mostu 2 tisíce firem a 30 tisíc domácností na dobu 30 hodin. V létě 2019 zkolabovala britská energetika kvůli nepředvídatelným souběžným závadám ve dvou elektrárnách najednou. Celkem bylo bez proudu přes milión lidí, z toho 300 tisíc v Londýně. V Česku byla přenosová soustava nejblíže ke kolapsu na přelomu let 2011/2012 a v srpnu 2012. Naštěstí se tak nestalo. A dispečeři ošemetné situace paradoxně řeší velmi často.

Druhá linie

Pravidelně vás informujeme v rámci Hrdinů všedního dne o těch, kteří jsou v boji s koronavirovou nákazou v prvním linii. Ale pak je tady právě ta linie druhá, řekněme taková "servisní." Naše „druhá linie“ je i díky energetikům velmi silná a buďme za to rádi. A protože elektrárny jsou i dle zákona součástí kritické infrastruktury státu, musely i ony, resp. jejich vedení právě v tomto období přijmout v těchto provozech taková opatření, aby zásobování energií fungovalo za každou cenu.

Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany změnily kvůli šířící se nákaze koronaviru systém směn a jsou připraveny zpřísnit izolaci již tak přísně chráněných areálů. V obou elektrárnách se snížil počet směn a došlo k izolaci operátorů od ostatních pracovníků. Temelín i Dukovany jsou ve druhém stupni ze šesti příslušného krizového plánu. Zavedeno byla celá řada opatření a temelínskou elektrárnu dnes zkontrolovala krajská hygienická stanice. ČTK to uvedl před časem mluvčí temelínského jaderného kolosu Marek Sviták. Obě jaderné elektrárny dokážou zpřísnit opatření během několika hodin. Mohou úplně izolovat klíčové pracovníky. "Ti by žili ve vybraných zařízeních v okolí, odděleni od rodin a vnějšího prostředí," doplnil pro ČTK mluvčí. Elektrárny by také znovu přeorganizovaly práce na odstávkách, a to dle situace. "Děláme maximum pro to, abychom dál bezpečně a spolehlivě vyráběli. Jsme si vědomi toho, jak je to nyní důležité. I proto jsme přijali tak velké množství opatření," uvedl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek. Že se se i v jaderných elektrárnách dbá na zvýšenou hygienu, asi není nutné zdůrazňovat.

A nejedná se jen o jaderné elektrárny, na které se celkem logicky upírá v tomto směru nejvíce pozornosti (nikdo nechce další Černobyl), ale také těch dalších, co jsou klasicky na uhlí.

A tak jsme se zeptali i tady. V hnědouhelné teplárně v Komořanech u Mostu museli také přistoupit k celé řadě preventivních opatření, a to nejen co se omezení kontaktu osob týká. Hromadná nákaza by byla problém pro všechny.„Sestavili jsme pracovní skupinu, jejímž úkolem je například zajistit bezpečné prostředí pro pracovníky centrální dozorny a elektrovelína, kde se obvykle sdružuje více pracovníků. Ti budou nově odděleni. Zavedli jsme rovněž kontrolu teploty bezkontaktním teploměrem na vrátnici, která se týká všech, tedy zaměstnanců i návštěv. Docházejícím zaměstnancům jsme distribuovali vitamín C v tabletách i šumivé formě,“ řekl Milan Boháček, generální ředitel United Energy.

Podobnými nástroji bojují proti riziku nákazy i další, jako například v elektrárně Chvaletice a teplárny v Kladně a ve Zlíně. „V energetických provozech postupně zavádíme plošná měření teploty na vrátnicích a všechny zaměstnance vybavujeme ochrannými pomůckami, jako jsou respirátory, roušky, rukavice či dezinfekční gely a všude striktně vyžadujeme jejich používání. Také jsme zvýšili intenzitu dezinfikování, a to zejména v nejvíce zatížených prostorách. Kde to provoz dovoluje, omezili jsme možnost styku mezi jednotlivými zaměstnanci na nutné minimum,“ prozrazuje Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev.en Energy.

Home office i v elektrárně

Hodně lidí pracuje nyní z domova. Přestože laicky si lze dost těžko představit, jak zrovna energetik pracuje z domova, i tento způsob práce se nyní v elektrárnách využívá, a to i u profesí, kde to v minulosti nebylo zvykem. „Na všech lokalitách fungují krizové štáby, které pravidelně situaci vyhodnocují a reagují novými opatřeními. Pro zaměstnance jsme také zřídili bezplatnou krizovou telefonní linku, která je v provozu denně i o víkendech. Pro případ zhoršení epidemiologické situace či zostření vládních opatření máme vypracovány krizové plány tak, abychom jako součást kritické infrastruktury státu dokázali zajistit dodávky elektřiny a tepla,“ vysvětluje Gabriela Sáričková Benešová.

„Kvůli pandemii jsme museli zakázat vstup na velíny všem, kdo tam nepracují, a zřídit zvláštní předávací okénko. V jídelně jsme upravili výdejové časy pro naše zaměstnance a další firmy a omezili jsme počet lidí u stolu na maximálně dva,“ upřesňuje specialista vnitřní komunikace Elektrárny Chvaletice Kateřina Přemyslovská.

Zdá se tedy, že si můžeme i nadále prozpěvovat "to vám byl slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud...", a že i nadále tak budeme mít všichni možnost krátit si čas například surfováním po netu. Vzhledem k tomu, že jsme internetové médium, tak v redakci jásáme.

Podobné články

Doporučujeme

Další články