Ameriku objevil Kryštof Kolumbus, před ním k břehům Nového světa dopluli jen Vikingové, a i přesto je kontinent pojmenován po italském cestovateli Amerigu Vespuccim. Jak k tomu vlastně došlo? V tomto příběhu tkví jednoduchá pointa, a tou je jednoduchý lidský omyl či mystifikující domněnka. Německý kartograf Martin Waldseemüller totiž vydal společně s dalšími kolegy ze Saint-Dié knihu s názvem Cosmographiae Introductio, kde jako první použil pro objevený kontinent název Amerika. Omylem se totiž domníval, že Amerigo Vespucci byl prvním Evropanem, který tento nový světadíl „správně“ objevil a geograficky zdůvodnil. Kryštofa Kolumba a další mořeplavce tehdy nezmínil, čímž mimoděk zažehl dlouholetý geografický spor Vespucci vs. Kolumbus.
Kdo byl Waldseemüller?
Kartograf Waldseemüller (zobrazen na úvodní fotce článku) není znám jen díky tomu, že byl prvním, kdo pro nově objevený kontinent použil název Amerika, který se používá dodnes. Zajímal se mimo jiné například také o zeměměřičství a zeměměřické přístroje. V roce 1508 přispěl svým pojednáním o zeměměřictví a perspektivě do čtvrtého vydání knihy Gregora Reische „Margarita Philosophica“.
Zahrnul rovněž ilustraci předchůdce teodolitu (přístroj na přesné měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů), zeměměřického nástroje, který nazval polimetrum. V roce 1511 pak vydal Carta Itineraria Europae, cestovní mapu Evropy, která ukazovala důležité obchodní cesty a také poutní cesty ze střední Evropy do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Jednalo se o první tištěnou nástěnnou mapu Evropy.
Roku 1516 vytvořil další nástěnnou mapu světa s názvem Carta Marina Navigatoria, jež byla vytištěna ve Štrasburku. Slavný pařížský zelený glóbus byl odborníky z Bibliothéque Nationale přisouzen právě Waldseemüllerovi, atribuce však není všeobecně přijímána. Martin Waldseemüller zemřel bez závěti dne 16. března roku 1520 v Saint-Dié-des-Vosges ve východní Francii, kde od roku 1514 sloužil jako kanovník v kolegiátním kostele Saint-Dié.
Byl Vespucci podvodník?
I z toho důvodu, že Waldseemüller cestovatele Kolumba ani další objevné plavby v rámci Cosmographiae Introducto nezmiňuje, zažehl tento tehdy 27letý kartograf dlouholetý geografický spor Vespucci vs. Kolumbus, kdy jedna strana argumentovala revolučním objevem Vespucciho, druhá, jež se zastává Kolumba, označovala Vespucciho za podvodníka, který si přivlastnil Kolumbův úspěch.
Výsledky pátrání však napovídají tomu, že vydaný leták sice vycházel z Vespucciho dopisu, on sám jej však nevydal. Na svědomí jej měl pravděpodobně šikovný tiskař, který dopis nechal upravit, přeložit jej do latiny, vytisknout a rozšířit po koutech Evropy. Neměla být tedy Amerika nazvána Waldseemüllerem spíše jako „Kolumbia“? Těžko to lze německému kartografovi dávat za vinu, neboť informace tehdy nebyly ani zdaleka tak dobře dostupné, jako je tomu dnes.
„Nevidím žádný důvod, proč by někdo mohl náležitě neschválit název odvozený od jména Ameriga, objevitele, prozíravého génia. Vhodnou formou by byl Amerige, což znamená Země Ameriga, nebo Amerika, protože Evropa i Asie přijaly ženská jména,“ napsal tehdy Martin Waldseemüller.
„Terra inkognita“
Vespucci byl se svým přínosem o novém světadílu skutečně tak revoluční, že jej mohl kdekdo považovat za prvního a opravdového evropského objevitele Nového světa. Kolumbova domněnka o východních březích již objevené Indie totiž svět výrazně zmenšovala, což v očích Evropanů nebylo žádoucí. Myšlenka o novém světadílu a mnohem větším a dosud nepoznaném světě byla pro drtivou většinu Evropanů mnohem atraktivnější.
Pravdou je, že když v roce 1513 Waldseemüller znovu přemýšlel o názvu kontinentu, pravděpodobně v důsledku pochybností o Vespucciho roli při objevení a pojmenování Ameriky v přepracovaném Ptolemaiově atlasu již název Amerika nepoužil. Rozhodl se pro název „Terra inkognita“, neboli „Neznámá země“. I přesto se však vžil jeho původní název Amerika, který se však používal zejména pro brazilské pobřeží. Jižní část s Argentinou byla nazývána jako „Brasilia Inferior“. Až když se později ukázalo, že se jedná o jeden celek, roku 1538 do své mapy použil název pro celou pevninu kartograf Gerhard Mercator – napsal „AME“ přes severní a „RICA“ přes jižní díl kontinentu.
Zdroje: LibraryOfCongres, Wikipedia, Reflex
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
