21. října roku 1941 se němečtí vojáci dopustili brutálního masakru tisíců jugoslávských civilistů, včetně celých tříd školáků. V srbském městě Kragujevac vojáci Wehrmachtu vyvraždili všechny muže a chlapce z města ve věku od 16 do 60 let, včetně studentů místního gymnázia. V průběhu jednoho dne tak bylo popraveno více než dva tisíce civilistů.
Jugoslávie
Navzdory pokusům zachovat neutralitu na počátku druhé světové války Jugoslávie nakonec podlehla a koncem roku 1940 podepsala s Německem takzvanou „smlouvu o přátelství“, aby se v březnu následujícího roku připojila k trojstrannému paktu Osy.
Davy Jugoslávců proti tomuto spojenectví protestovaly, což vyvrcholilo pádem regentů, kteří se od vzniku Jugoslávie na konci první světové války pokoušeli udržet křehkou konfederaci etnických skupin a regionů pohromadě.
Král Petr
Srbská armáda dosadila krátce poté k moci knížete Petra. Nový král odmítl spojenectví s Německem a Němci se mu pomstili masivním bombardováním Bělehradu, při němž zahynulo asi 17 tisíc lidí.
Jugoslávský odpor se zhroutil, a tak byl král Petr nucen odjet do Londýna, kde zřídil exilovou vládu. Hitler poté začal rozdělovat Jugoslávii na takzvané loutkové státy, rozdělené především podle etnického klíče – v naději, že se mu podaří získat loajalitu některých z nich, například Chorvatů, a to příslibem poválečného nezávislého státu.
Mnoho Chorvatů totiž ve skutečnosti bojovalo po boku Němců proti Sovětskému svazu. Příležitost pak dostaly i okolní státy a spojenci nacistického Německa – Maďarsko, Bulharsko i Itálie si z Jugoslávie kousek ukously, zatímco srbští odpůrci byli masakrováni.
Nařízení Wilhelma Keitela
V dubnu roku 1941 zahájily německé a italské jednotky útok na Jugoslávii, což dospělo k vytvoření a masivnímu rozvoji jugoslávských odbojových hnutí. V Kragujevci byla situace zpočátku klidná, s postupem času však tamější odbojové hnutí rostlo v počtech i na síle.
Odbojářům se brzy podařilo ovládnout rozsáhlé území na západě Srbska a vytvořit takzvanou Užickou republiku, osvobozené území. Hitler reagoval přímočarým nařízením – potlačit povstání za každou cenu. Wilhelm Keitel vydal současně nařízení, dle kterého mělo být za každého německého vojáka popraveno 100 osob, za každého zraněného pak polovina.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
