Psalo se 20. září roku 1519, když jeden z nejproslulejších mořeplavců všech dob, Portugalec Fernão de Magalhães, vyplul s celkovým počtem pěti lodí a 270 mužů ze Španělska, aby našel námořní cestu k bohatým Ostrovům koření v Indonésii.
Fernão de Magalhães
Portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães vyplul s jasným cílem ze španělského San Lúcaru 20. září roku 1519, přičemž nešlo o výpravu jedné lodi. Pod jeho velením se na cestu k Ostrovům koření (Moluky) vydalo 270 mužů na pěti lodích, kteří se s Magalhãesem plavili do západní Afriky a poté do Brazílie, kde na pobřeží Jižní Ameriky hledali průliv, kterým by se dostali do Tichého oceánu.
Magalhães hledal cestu nejdříve přes Río de la Plata, velké ústí řeky jižně od Brazílie. Když se mu to nepodařilo, pokračoval na jih podél pobřeží Patagonie, kde hledal jiné možnosti.
Magalhães průliv
Koncem března roku 1520 se výprava usadila v přístavu Port St. Julian. O velikonoční půlnoci se však španělští kapitáni vzbouřili proti svému portugalskému kapitánovi. Magalhães dokázal ale vzpouru potlačit, jednoho z kapitánů popravil a druhého nechal na břehu, když jeho loď v srpnu opouštěla již zmíněný přístav.
Dne 21. října konečně objevil úžinu, kterou hledal. Magalhãesova úžina, jak se jí začalo říkat, se nachází poblíž cípu Jižní Ameriky a odděluje Ohňovou zemi od pevniny.
Úspěch
Úžina, dnes známá pod názvem Magalhãesův průliv, je významnou námořní cestou spojující oba oceány. Z důvodu nepříznivého klimatu je však plavba průlivem velice obtížná. Jedná se o přibližně 570 kilometrů dlouhý průliv.
Překonat průliv se podařilo pouze třem lodím, neboť jedna loď (Santiago) ztroskotala během bouře a další (San Antonio) dezertovala a vrátila se do Španělska. Plavba zrádnou úžinou trvala portugalskému mořeplavci 38 dní, a když byl na druhém konci spatřen oceán, Magalhães prý doslova plakal radostí.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Komerční článek
