Mořeplavec Giovanni da Verrazzano byl během výpravy zajat lidojedy a uvařen v kotli. V mládí měl konkurovat Kryštofu Kolumbovi – G.cz
Vyhledávání

Mořeplavec Giovanni da Verrazzano byl během výpravy zajat lidojedy a uvařen v kotli. V mládí měl konkurovat Kryštofu Kolumbovi

Zdroj: Allegrini, Francesco (1729-17..). Graveur ; Zocchi, Giuseppe (1711-1767). Peintre - https://archive.org/download/verrazanoexplore00deco/verrazanoexplore00deco_orig_jp2.tar, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=625293

Znakem pro patnácté a šestnácté století v Evropě bylo fanatické mořeplavectví a objevitelství. Honba za „novými světy“ a cestovatelské závody mezi Španělskem, Velkou Británií, Francií a Portugalskem byly na denním pořádku. Svým dílem přispěl také italský mořeplavec Giovanni da Verrazzano, jehož výprava před 497 lety poprvé přistála u amerických břehů, načež se on sám stal údajně „prvním Newyorčanem“. Mořeplavectví bylo však navzdory všemu rizikovým povoláním, čehož je dokladem i Verrazzanova krutá smrt.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 17.1.2021, 06:00

Pirát ve službách krále

Giovanni da Verrazzano patří k těm nejvýznamnějším objevitelům, které nám přelom patnáctého a šestnáctého století představil. Verrazzano se narodil roku 1485, s největší pravděpodobností ve Val di Greve ve Florencii. Přestože jeho cestovatelská kariéra do oblastí Severní Ameriky je poměrně detailně zaznamenaná, o jeho mládí a osobním životě se toho ví pramálo. Známa je ovšem jeho lačnost po dobrodružství, jež u něj byla pozorována již v mládí. Z tohoto důvodu se také účastnil výprav a cest do Egypta i Sýrie.

Na přelomu let 1507 a 1508 byl vybrán francouzským králem Františkem I. do královských služeb, kde se měl uplatnit jako zámořský objevitel. Právě ve službách Františka I. Francouzského měl být konkurentem takovým objevitelům, jakými byli Kryštof Kolumbus, Amerigo Vespucci nebo Fernando Magalhaes. Neví se ovšem, na základě jakých schopností a zkušeností si ho francouzský král do svých služeb vybral. Od roku 1506 se však údajně ve francouzském přístavu Dieppe ležícím na severu Francie živil jako navigátor, kde pravděpodobně získal patřičné dovednosti.

Jeho kariéra však již od začátku nabrala zajímavý směr. S královým požehnáním se totiž Giovanni de Verrazzano stal pirátem, jenž měl pirátskou činností sobě vlastní co nejvíce škodit Španělsku a Portugalsku, konkurenčním evropským mocnostem. V šestnáctém století se ovšem nejednalo o nic ojedinělého. Příkladem za všechny může být sir Francis Drake, který se plavil ve službách anglické královny Alžběty I. jako viceadmirál a významný mořeplavec, přestože začínal jako korzár a obchodník s otroky. Z piráta se stal národním hrdinou. O žádný morální kariérní růst se sice nejednalo, nicméně vlasti posloužil více než dobře, což bylo pravděpodobně také hlavním úmyslem a motivací anglické královny.

Nyní ale zpět k našemu florentskému pirátovi ve službách francouzského krále, jenž měl zpočátku jediný úkol – přepadat, olupovat a potápět španělské i portugalské galéry, jež byly určeny k obchodování. Nelze odhadovat, zda se Verrazzanovi pirátská činnost zamlouvala, či nikoli. Všemi loupežemi si však „šetřil“ na uspořádání své první objevitelské výpravy. Zlomem bylo přepadení španělské galeony, prostřednictvím které posílal z Mexika conquistador Hernando Cortéz Montezumovy poklady Karlu V. Díky tomu získal značné bohatství, jehož část následně mohl investovat do zorganizování první expedice. Samozřejmě vše pod dohledem francouzského vládce.

Rozkaz, ten zněl jasně

Verrazzanova expedice, kterou tvořily lodě La Dauphine, Santa Maria, Vittoria a Normanda, byla od krále Františka I. pověřena hledáním průlivu, jímž by bylo možné proplout „skrz“ Severní Ameriku do Číny. Štěstí nebylo výpravě zpočátku nakloněno. Francouzská objevitelská flotila vyplula na podzim roku 1523, přičemž lodě Santa Maria a Vittoria se krátce po vyplutí ztratily v bouři. Loď Normanda byla posléze potopena Španěly, ale rozkaz zněl jasně - najít průliv za každou cenu. Ve výpravě tedy pokračovala osamocená vlajková loď La Dauphine, která se po náročné dvouměsíční plavbě opravdu dostala k americkým břehům. U mysu Fear v Severní Karolíně loď zakotvila 17. ledna roku 1524. Jednalo se o první dosažený úspěch expedice po velice nešťastném začátku.

K dalšímu úspěchu došlo přesně o tři měsíce později, kdy se výprava dostala až k dnešnímu newyorskému zálivu. Giovanni da Verrazzano se tak s největší pravděpodobností stal prvním Evropanem, který spatřil ten kus Země, na němž později vyrostlo město New York. To je také důvodem, proč je Verrazzano často přezdíván jako „první Newyorčan“. Expedice pokračovala v bádání ještě několik měsíců, přičemž objevila několik různých zálivů a menších ostrovů. V červenci roku 1524 však výpravě došly zásoby a byla nucena se vrátit zpět do Francie. Verrazzano sice po svém návratu slavnostně oznámil králi, že objevil onu námořní cestu do Tichého oceánu, naneštěstí se však zmýlil. Objevenými vodami totiž nebyl Pacifik, nýbrž záliv Pamlico, jenž zasahuje poměrně hluboko do vnitrozemí.

Krutá smrt

Po první ne zcela úspěšné výpravě se počátkem roku 1527 vydala vstříc neobjeveným koutům Země výprava druhá. Ani tentokrát se však cestu k Tichému oceánu nepodařilo nalézt. Nicméně vzhledem k vzácným surovinám včetně kvalitního dřeva, které Verrazzano dopravil zpět do Francie jakožto kořist, byla druhá výprava považována za zdařilou. Verrazzano se však neúspěšnému bádání po cestě do Tichého oceánu nehodlal poddat, proto hned na jaře následujícího roku odstartovala třetí výprava. Štěstí v tomto ohledu Verrazzanovi opravdu nepřálo, jelikož místo vysněného průlivu na třetí výpravě nalezl smrt. Expedici se údajně podařilo prozkoumat Floridu, Bahamy, Jamajku a Malé Antily, načež se dostala pravděpodobně k ostrovu Gaudeloupe, jenž leží severně od Martiniku, Grenady a Barbadosu.

Loď zakotvila nedaleko pobřeží, ke kterému se následně Verrazzano s dalšími šesti námořníky vydal v menším člunu. Při průzkumu ostrova byla však sedmičlenná družina přepadena a zajata jedním z karibských kmenů, nechvalně známých pro kanibalismus. Karibští lidojedi chudáka Verrazzana i jeho šest kumpánů naházeli do kotlů, ve kterých je uvařili a snědli. Kdyby jen věděli, že svou nenasytností zrovna zmařili důležitou expedici významného evropského mořeplavce. Autenticita příběhu je pochopitelně mnohými zpochybňována. V druhé verzi příběhu byl Giovanni da Verrazzano zajat španělskými námořníky a kvůli své pirátské minulosti bez milosti popraven. V obou případech se však jedná o nešťastný osud, který Verrazzana na třetí výpravě potkal docela určitě.

Podobné články

Doporučujeme

Další články