Posledním svým kouskem Zeman poplival památku parašutistů, kteří po atentátu na Reinharda Heydricha zemřeli v kostele v Resslově ulici. Vše spočívalo v tom, že se Zeman omluvil z pietní akce u příležitosti 75. výročí smrti hrdinů ze zdravotních důvodů. Na tom by nebylo nic špatného, nebýt ale toho, že druhý den se Zeman v plné síle veselil na oslavě narozenin svého předchůdce Václava Klause.

Český prezident Miloš Zeman by jako nejvyšší státní představitel měl být vzorem vybraných mravů. Bohužel v Zemanově případě je ale spíše opak pravdou a jeho chování připomíná chování řeznického psa. Porušování společenských norem a pravidel slušného chování se u Zemana stalo smutným standardem. I pro něj ale platí, že čeho je moc, toho je příliš.

Mnohé prohřešky by Zemanovi s notnou dávkou tolerance šly odpustit. Přeci jen je starším člověkem vychovaným v jiné době než době elegantních obleků a gentlemanského chování. Celé jeho takřka třicetileté působení v české politice se neslo na vlně poněkud furiantského počínání si jako slon v porcelánu. Starého psa novým kouskům holt nenaučíte a starého Zemana bohužel také ne.

S výkonem funkce prezidenta je kromě vysedávání na Pražském hradě spjata i státnická povinnost navštěvovat oficiální ceremoniály, na nichž je přítomnost nejvyššího ústavního činitele žádoucí. Jedním z těchto ceremoniálů je bezpochyby i každoroční pietní akce u pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v den, kdy v jeho kryptě zahynuli čeští výsadkáři, kteří se zde ukrývali po atentátu na Reinharda Heydricha. Letos jsme si připomínali již 75. výročí jejich odvážné oběti za ideály, které pro ně znamenali více než vlastní život. My všichni až na Zemana.

Zeman se z pietního ceremoniálu omluvil. Jako důvod uvedl špatný zdravotní stav a nedostatek sil, což mu znemožňuje delší dobu někde stát. Potud víceméně žádný problém, na Zemanovi je zhoršující se zdraví dlouhodobě vidět a je možné, že mu vlivem nedělního vedra opravdu nebylo nejlépe. Na pietu sice dorazili na invalidní vozík upoutaní váleční veteráni, kteří jsou o 20 let starší než Zeman a zdraví jim již neslouží. Ale budiž. Možná že prostě oni měli dobrý den a Zeman ne. Pochopit se to nějak dá.

Co se ale pochopit nedá je skutečnost, že pouhý den poté, co celé republice Zeman vzkázal, že je na tom tak zle, že ani není schopen poklonit se padlým hrdinům, kteří se zapříčinili o to, že on může dnes být prezidentem demokratické země, se Zeman odjel veselit na oslavu narozenin svého předchůdce v úřadu prezidenta Václava Klause. Ten na hanspaulském zámečku, kde sídlí jeho Institut Václava Klause pořádal soukromý večírek u příležitosti svých 76. narozenin.

Kdo čekal zlomeného Zemana na pokraji sil, byl asi překvapen tím, že prezident bez jakýchkoliv známek slabosti obšťastňoval přítomné projevem s bonmoty a poté vysedával u stolku, kde popíjel víno a v dobré náladě kouřil jednu cigaretu za druhou. Zemanův vzkaz společnosti je jednoznačný. Na hrdiny kašlu, na kamarády si čas udělám. Minulost země, v jejímž čele stojím je mi ukradená.

O výmluvách na chatrné zdraví si u stolu mohl Zeman popovídat kupříkladu s manželkou expremiéra Petra Nečase Janou. Ta se také nestydí k soudu posílat zdravotní omluvenky a místo toho, aby ve světle svých kauz stanula čelem spravedlnosti, raději se vymlouvá a obráží soukromé večírky. Nečasová je ale dnes jen soukromou osobou, která se vlastně může chovat jak chce špatně. U Zemana jako prezidenta a člověka, který by rád mandát obhájil je ale podobné chování neodpustitelné.

Zde si můžete připomenout Zemanovo buranství během návštěvy britské královny Alžběty II.