Čtrnáct let od smrti Saddáma Husajna: Kníratý krutovládce skončil v díře – G.cz
Vyhledávání

Čtrnáct let od smrti Saddáma Husajna: Kníratý krutovládce skončil v díře

Zdroj: Profimedia.cz

Saddám Husajn vládl v Iráku dlouhých 24 let. Za tu dobu stihl rozpoutat několik válek, zabít tisíce vlastních lidí a tvrdě potlačit řadu protestů. Střetl se s Georgem Bushem starším, ale také i mladším, což se mu stalo osudným…

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 30.12.2020, 07:49

Bývalý irácký prezident Saddám Husajn se narodil 28. dubna roku 1937. Jeho dětství nebylo příliš růžové. Svého otce nikdy nepoznal. Byl vychováván svou matkou a otčímem, kterého neměl příliš v lásce. Nevlastní otec Saddáma surově bil, ponižoval, nutil ho krást a nedovoloval mu chodit školy. Možná právě proto se stal ze Saddáma uzavřený muž, který měl později sklony k agresivitě.

Naštěstí pro něj se brzy dostal pod ochranná křídla svého strýce Chajrulláha Talfa, který ho vyvedl z bídy a dal mu možnost získat vzdělání. Při studiích začal být politicky činný. Už ve svých 20 letech vstoupil do Arabské strany socialistické obrody Baas. Podílel se dokonce na neúspěšném atentátu na iráckého vládce Abd al Karíma Kásima.

Touha po moci

Po několika letech v exilu nejdříve v Sýrii a poté v Egyptě, se podílel na puči proti Kásimovi, díky němuž se strana Baas dostala k moci. Prezidentem země se stal Al-Baker a ze Saddáma byl velitel bezpečnostního aparátu.

Během pobytu v Egyptě dostudoval, a dokonce se stihl i oženit. Jeho vyvolenou se stala Saddámova sestřenice Sadžída Talf, která mu dala dva syny a tři dcery.

Cílevědomý muž měl rodinu, dobré postavení, ale chtěl víc. Zdlouhavé čekání na pomyslný trůn ho nebavilo, a tak se rozhodl proces urychlit. Donutil Al-Bakeru k abdikaci a stal se v Iráku mužem číslo 1, který vládl tvrdou rukou.

K jeho velkým vzorům patřili například Josif Vissarionovič Stalin a Don Corleone z Kmotra, řekl profesor Thomas R. Evans, bývalý psycholog americké zpravodajské služby v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

"Nepotřebujeme stalinské metody, abychom se vypořádali se zrádci, potřebujeme baasistické metody," řekl Saddám v jednom ze svých projevů.

Ačkoliv byl považován za krutovládce arabského světa, dosluhující americký prezident Donald Trump prohlásil, že Saddám za svůj život vykonal jednu dobrou věc – zabíjel teroristy.

Záliba v mučení

Ve své zemi napáchal Husajn spoustu zla. Použil chemické zbraně proti Kurdům a rozpoutal válku proti Íránu, ve které padlo na sto tisíc iráckých vojáků.

Nejhorší však byla jeho zvrácená záliba v mučení. Kdo byl zadržen, věděl, že už se domů nikdy nevrátí… vězni byli nejčastěji biti elektrickými kabely, ukřižováni nebo zavřeni do klece s hladovými lvy, ženy byly brutálně znásilněny. To nejhorší však čekalo na politické vězně, pro které byla připravena vana naplněná kyselinou.

Mezi zadrženými nebyli pouze vrazi, násilníci, rebelové či zloději, ale i obyčejní lidé či sportovci, kteří nepodali výkon, jaký od nich Husajnův režim očekával.

Dopadení Saddáma

O své postavení přišel během americké invaze do Iráku, kterou v roce 2003 rozpoutal tehdejší prezident USA George W. Bush. Nakonec se do ní zapojily desítky zemí.

Během operace Irácká svoboda, byli neúmyslně zabiti Saddámovi synové – Udaj a Kusaj. Diktátor věděl, že se blíží konec jeho vlády a nezbylo mu nic jiného než se schovávat.

Trvalo téměř sedm měsíců, než ho vojáci objevili. Diktátor se skrýval v díře vybudované ve sklepě domu ve vesnici, která leží několik kilometrů od jeho rodného města Tikrít. Z ní ho vytáhl muž irácko-amerického původu, který v té době pracoval jako armádní tlumočník.

Když Saddáma našli, už to nebyl ten statný kníratý diktátor, ze kterého čišel respekt. Namísto něj stál před nimi zarostlý, pohublý a zmatený starší muž.

Rozsudek smrti

Na soudní přelíčení čekal Husajn dlouhé tři roky. Bývalý irácký prezident byl obviněn z bezpočtu vražd, mučení civilistů a genocidy. Saddám, který se obhajoval sám, však všechna obvinění popíral. Neustále opakoval, že jde o vykonstruovaný proces. Stejného názoru byly i světové organizace pro lidská práva.

Dokonce před tribunálem prohlásil, že byl Američany bit. „Byl jsem bit po celém těle a všude po tom mám jizvy.“ V soudní síni mu však nikdo nevěřil.

Dne pátého listopadu byl vynesen konečný verdikt - trest smrti oběšením.

Devětašedesátiletý Saddám Husajn zemřel 30. prosince 2006 v brzkých ranních hodinách. V den muslimského Velkého svátku, ho Iráčané po předchozím ponižování a týrání oběsili. O několik málo hodin později už kolovaly snímky a videa z popravy po internetu. Všichni si chtěli být jistí, že je Husajn skutečně po smrti.

Den jeho popravy si dodnes připomínají stovky Iráčanů. Některým se po jejich prezidentovi svým způsobem stýská, jiní si stále nemohou vymazat z paměti jeho krutovládu.

Znovu chceme na závěr poděkovat naší kolegyni Tereze Yasmině Abazid z redakce Extra.cz, která pro vás tento článek o konci Saddáma Husajna sepsala.

Podobné články

Doporučujeme

Další články