Čínská lidová republika s Íránskou islámskou republikou uzavírá bezpečnostní a ekonomické dohody. Deník The New York Times získal osmnácti stránkový dokument, který vyjasňuje detaily dalších jednání mezi Íránem a Čínou. Podle expertů je spojení dvou států výsledkem agresivní politiky Trumpovy administrativy vůči Íránu.
USA na tahu
V posledních několika letech se vztah mezi Spojenými státy a Čínou silně vyhrocuje. Sankce, které Bílý dům nechal uvalit na pevninskou Čínu, nově platí i na jejich do nedávna nezávislé finanční centrum Hong Kong a Trump osobně viní čínské úřady z toho, že se nepodařilo udržet pandemii nemoci covid-19 na uzdě.
Amerika konkrétně dostala tvrdý zásah koronavirem, v posledních dvou týdnech zlomila už sedm rekordů v denních nárůstech nakažených a Trump se včera poprvé nechal vidět s rouškou na obličeji, tak je pro ně situace vážná.
Čína ale není jedinou zemí, vůči které se Trumpova administrativa rozhodla vést ekonomickou válku. Součástí dost nejisté americké politiky na Blízkém východě, která se mimo jiné promítá do neustále se měnícího vztahu se stále totalitnějším Tureckem, je i agresivní postup vůči Íránu.
Dva roky tvrdých vyjednávání Obamova kabinetu, které vedly k čistě mírovému užití íránského jaderného programu, byly zmařeny už v roce 2018. A následně Amerika pod Trumpovým vedením uvalila na Írán tvrdé sankce, které vážně poškodily ekonomiku země.
A pak je tady ta americká raketa, která vyhodila do vzduchu íránského “živoucího mučedníka” začátkem ledna.
Čína + Írán = Velká světová láska
Co asi udělají dvě hrozivé země, když je velká západní demokracie šikanuje? Ano, spojí se. Čína má ostatně již zajetou politiku agresivních investic všude po světě. A myslíme tím americké společnosti, ale i projekty celostátního rozsahu jako je například infrastruktura pro africké země, které si pak nemohou dovolit zaplatit a zůstanou dlužni totalitní asijské velmoci na věky.
S Blízkým východem neměla vláda prezidenta Si doposud štěstí, ale zdá se, že jim Amerika vehnala mocného spojence přímo do náručí. Podle dokumentu, který se podařilo získat investigativcům z deníku The New York Times to vypadá, že jednání probíhala několik let a k červnu se obě země blíží k finále.
Čína by měla silně zainvestovat do íránské telekomunikace, přístavů, železnic, prostě všeho. Írán naproti tomu by měl Číně prodávat výrazně zlevněnou ropu na dalších pětadvacet let. Podobně znepokojivé je i armádní spojenectví, které by mohlo vyústit až v čínské vojenské základy na Blízkém východě.
Skoro to vypadá jako by mezinárodní politika byla trochu složitější, než si to Donald představuje, že?
Podobné články
Martin Miko
Arian EbrahimiDoporučujeme
