Symbolismus nám nic neříká
Jednou ze zvláštních specifik, které naše vlajka má je ta, že nemáme nikde oficiálně napsáno, co vůbec ty pěkné barvičky na vlajce znamenají. Ale je tak nějak obecně příjmáno, že horní bílé reprezentuje Čechy, Červená část Moravu a modrý klín představuje Slovensko, nikoli Slezsko. Asi si dovedete představit, jak by naše vlajka vypadala bez modrého klínu, byla by to v podstatě vlajka Polska.
Přesně tuhle vlajku jsme jako region dlouho používali v rámci například Habsburské monarchie. A taky dva roky mezi devadesátým a devadesátým druhým rokem. Tam je výklad barev poněkud zjevnější, původní význam bílé je stříbrný český lev a červená symbolizovala rudou barvu štítu, čímž se vlastně kopírovala jedna verze státního znaku, kde byl stříbrný lev na červeném štítu. S tím se mimochodem taky koketovalo v devadesátých letech, ale bylo to příliš podobné znaku Československé socialistické republiky, což taky nebylo dobré…
Ale ještě než se pustíme do státního znaku, je třeba se na okamžik zastavit u mnemotechnické pomůcky, která má dětěm pomocti si zapamatovat, jestli je nahoře bílá nebo červená. Naše redakce se totiž rozdělila na dva tábory. Ta první tvrdí, že nejlépe si to děti zapamatují pomocí bílého vajíčka a červené cihly. Nemůžete dát cihlu na vajíčko, vajíčko musíte dát na cihlu, takže červená je dole a bílá nahoře. Druhá mnemotechnická pomůcka jednoduše říká, že bílá je nahoře, aby se neumazala. Napište nám, prosím, do komentářů, která pomůcka je podle vás lepší a proč je to ta druhá. Děkujeme.
A teď v rychlosti zajímavost k tomu státnímu znaku, když už jsme u státních symbolů. Asi víte, že na velkém státním znaku jsou dva čeští lvi, moravský orel a slezský orel. Lev má takový zdobený dvojklanný ocas, který měl ale původně strčený mezi nohama, takže vypadal jako dvojklanný lví… Lidé v království se prý smáli, protože… lev vypadal jako opice. Což je vážně zvláštní historka, protože říká nejenom to, že lidé ve středověku neuměli udělat dick joke, ale taky, že neměli nejmenší tušení, jak vypadá opice. Podle tohoto příběhu pak prý král Vladislav II. rozhodl o tom, že ocas bude vztyčený za lvem, aby znázorňoval jeho odvahu a bojovnost. Vzhledem k tomu, že Vladislav zemřel ve dvanáctém století, je možná celá historka s opicí výmysl pozdějšího kronikáře. Ale říct jsme vám to museli.
Sto let mávání
Co jste si možná nikdy neuvědomili, je fakt, že když si při hokejovém mistrovství malujete vlajku na ksicht, abyste si ji pak museli zase zklamaně sundávat po čtvrtfinálovém zápase, znázorňujete státní symbol, který společně s českou hymnou slouží nejdéle. Skutečně. Kromě těch trapných dvou let na začátku devadesátek, kdy se ale vlajka s bikolórou objevila oficiálně jen vzácně, jsme vždy mávali touhle naší tříbarevnou. A to včetně let německé okupace, protože vlajku používala exilová vláda.
U hymny máme autory našprtané ze školy, ale víte, kdo navrhl naši vlajku? Nevíte, ale my vám to povíme. Oficiálním autorem vlajky byl archivář Jaroslav Kursa, který přišel s elegantním řešením slovenského vexilologického problému, a sice tím modrým klínem. Původně sahal do třetiny vlajky a pak se protáhl až do poloviny vlajky. A v této podobě byla vlajka 30. března 1920 přijata. A díky tomu si s ní dnes po sto letech může Andrej Babiš zakrýt pusu, aby neprskal na novináře. No, ale zase poplival státní symbol, že.