Pomlčková válka předznamenala rozpad Československa: Havlův název neprošel, výsledkem byl pravopisný paskvil – G.cz
Vyhledávání

Pomlčková válka předznamenala rozpad Československa: Havlův název neprošel, výsledkem byl pravopisný paskvil

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Měla to být jen drobná formalita, ale nakonec se pokus o přejmenování země zvrhl v celostátní problém. Tzv. pomlčková válka v roce 1990 předznamenal rozpad Československa…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 29.3.2020, 11:03

Havlovo nepovedené překvapení

Jen několik týdnů po sametové revoluci bylo celé zemi jasné, že Československá socialistická republika, jak zněl celý název státu, po plánovaných červnových svobodných volbách už socialistická zkrátka nebude. Zatímco sousední Maďarsko i Polsko již ze svých názvů vypustili nevhodné ideologické přívlastky, Československo navzdory sametové revoluci zůstávalo alespoň v názvu nadále socialistické. Toto v té době již poměrně nevhodné označení vadilo především novému prezidentovi Václavu Havlovi, který chtěl návrat k původnímu prvorepublikovému názvu „Československá republika“. Již v lednu Havel vyzval poslance Federálního shromáždění, aby z federálního názvu vypustili slovo „socialistická“, které bylo v názvu země od schválení socialistické ústavy v roce 1960. Havel, který se obával, že by tehdy ještě dominantně komunistický parlament měl se změnou problém, svůj záměr s nikým nekonzultoval. Chtěl totiž využít moment překvapení a rovnou poslancům navrhl vypuštění slova „lidová“ z názvu armády a rovnou i nový státní znak.

I když se na první pohled mělo jednat o pouhou formalitu, okamžitě se ozvali zástupci slovenské strany, kteří požadovali, aby byl název země změněn na Česko-slovenská republika, čímž chtěli zdůraznit, že Slovensko má stejné postavení jako česká část státu. V ten moment se Havlovy celá situace vymkla z ruky. V 90. letech totiž byla Masarykova idea čechoslovakismu dávno mrtvá a po 40 let totality, která národnostní otázky odsunula na druhou kolej, chtěli Slováci světu ukázat, že nejsou pouhým „přívěskem“ za Českem, jak to tehdy vysvětlovali někteří slovenští poslanci. Racionální debatu brzo vystřídaly silné emoce a za nedlouho bylo všem jasné, že k prvorepublikovému pojmenování se země nevrátí. Slováci byli na název ochotni přistoupit pouze za předpokladu, že se do názvu vloží pomlčka – Česko-Slovensko. To ale zase nebyli schopni zkousnout Češi, kterým pomlčka (i když to byl vlastně spojovník) evokovala název z traumatického období druhé republiky, které vyvrcholilo odtržením Slovenska.

Pravopis zaplakal

Byť se Havel i ostatní zoufale snažil přicházet se kompromisními názvy jako byla Republika česko-slovenská či Federace České a Slovenské republiky, nakonec se parlament dohodl na jakémsi „kočko-psu“, takže byl 29. března 1990 schválen název Československá federativní republika, přičemž slovenská varianta měla znít Česko-slovenská federativní republika. Kromě toho, že dvojí název státu nevypadal zrovna hezky, bylo ve slovenské variantě jaksi nadbytečné i slovo „federativní“, jelikož z pomlčky bylo všem jasné, že se jedná o federaci dvou států. Nový název ale nevydržel ani měsíc – již chvilku po schválení si někteří (především slovenští) poslanci v čele s Alexanderem Dubčekem začali stěžovat, že nevěděli, pro co hlasují, a proto musí dojít k dalšímu hlasování. A ani Češi nebyli s pracně vytvořeným názvem spokojení

Malicherný spor nakonec skončil až 20. dubna 1990, kdy poslanci schválili kompromisní název Česká a Slovenská Federativní Republika. Tento šalamounský název, kdy byla všechna písmena v názvu velká, aby se nikdo necítil ukřivděn, nakonec vydržel až do rozpadu federace. A to i přesto, že odporoval, jak českému, tak slovenskému pravopisu, kdy by správně mělo být velké jen první písmeno. A jak se později ukázalo, byla tzv. pomlčková válka jen první předehrou rozpadu celého státu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články